7 C 441/2022-77 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil nález Finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] – 22 ze dne [datum] (dále také„ nález“) a navazující rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo] – 26 ze dne [datum] (dále také„ rozhodnutí o námitkách“) a návrh žalované jako navrhovatele podaný Finančnímu arbitrovi zamítl. Podanou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že Finanční arbitr dne [datum] vydal k návrhu žalované nález, kterým uložil žalobkyni zaplatit žalované částku 17 124 Kč (výrok I.), určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] je neplatná (výrok II.), návrh žalované ve zbývající části zamítl (výrok III.) a uložil žalobkyni zaplatit sankci ve výši 15 000 Kč na účet Kanceláře finančního arbitra ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci nálezu (výrok IV.). Rozhodnutím o námitkách byly námitky žalobkyně proti nálezu zamítnuty a nález byl potvrzen. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Řízení před Finančním arbitrem bylo zahájeno k návrhu žalované na vyslovení neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou, a to konkrétně smlouvy [číslo] (dále také„ první smlouva“) a smlouvy [číslo] (dále také„ druhá smlouva“), když důvod neplatnosti byl spatřován v údajných ujednáních proti dobrým mravům a nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná se na základě první smlouvy zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 909 Kč. Na základě druhé smlouvy se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 757,50 Kč. Nároky vyplývající z první smlouvy byly plně uhrazeny. Na druhou smlouvu uhradila žalovaná pouze částku 17 584 Kč. Finanční arbitr došel k závěru, že žalobkyně nedostatečně prověřila a posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se s tímto závěrem finančního arbitra neztotožňuje a má za to, že takový závěr z doložených podkladů a zjištěného skutkového stavu nevychází. Žalobkyně před uzavřením první smlouvy zjistila pravidelný příjem žalované, který činil 43 308 Kč, a disponibilní zůstatek, který činil 20 528 Kč. V den uzavření druhé smlouvy pak činil pravidelný příjem žalované 43 638 Kč a její disponibilní zůstatek činil 22 906 Kč. Zjištěné náklady žalované na bydlení a domácnost odpovídaly poměrům a nebyly nikterak nízké ani vysoké. Žalobkyně provedla kontrolu žalované v probíhajících exekučních řízeních skrze program Credit Check a v insolvenčním rejstříku. Skrz ARES byla provedena kontrola zaměstnavatele a dále byla použita kontrola RUIAN. Bylo zjištěno, že měsíčními splátkami po 11 500 Kč splácí žalovaná další závazky. Majetková situace žalované byla ověřena pracovní smlouvou, výplatními páskami a oznámením o výši starobního důchodu. Zástupci společnosti při podpisu úvěrových smluv vždy řádně kontrolují klientovu dokumentaci nezbytnou pro posouzení úvěruschopnosti (pracovní smlouvy, OP, výplatní pásky či obdobné dokumenty podle individuální situace klienta). Obchodní zástupci žalobkyně zohledňují další závazky z jiných úvěrů, náklady na život a bydlení nebo vyživovací povinnost žadatele. Tyto skutečnosti jsou evidovány v dokumentaci, v odůvodněných případech jsou pořízeny i kopie některých dokladů. Žalovaná podpisem evidenční karty potvrdila zaevidování konkrétních údajů zapsaných na základě listinných dokumentů, které byly při kontrole úvěruschopnosti předloženy. V odůvodnění nálezu Finanční arbitr uvádí, že žalobkyně měla sama aktivně opatřovat podklady k ověření tvrzení žalované jakožto spotřebitele. Dle žalobkyně však nelze klást v její neprospěch nezjištění informace v rámci posouzení úvěruschopnosti, kterou nemá objektivně možnost zjistit jinak, než ze sdělení žalované. Nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost žalované nelze spatřovat v tom, že žalobkyně nedisponuje kopií výpisu z účtu žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla schopna závazek z první smlouvy uhradit a je tak zřejmé, že úvěruschopná byla, tak tím, že následně podá návrh na vyslovení neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného ověřování úvěruschopnosti, pouze zneužívá institutu úvěruschopnosti. 2. Žalovaná žalobu neuznala a plně se ztotožnila se závěry Finančního arbitra. Dle žalované žalobkyně neprověřila před uzavřením smlouvy řádně její úvěruschopnost. V rámci řízení před Finančním arbitrem žalobkyně předložila výplatnice žalované pouze částečného rozsahu, když těsně před uzavřením druhé smlouvy žalobkyně nezjistila a neověřila výši pravidelných příjmů žalované. Žalobkyně řádně nezjišťovala a neověřovala výdaje žalované. Výpisy z účtu či doklady k výdajům žalobkyně nevyžadovala vůbec. Doklady shromážděné žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované tak byly zcela nedostatečné. 3. Finanční arbitr k věci uvedl, že přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. V nálezu i v rozhodnutí o námitkách popsal rozhodná a skutková zjištění, rozhodnou právní a smluvní úpravu, své rozhodnutí náležitě odůvodnil a vypořádal se s námitkami žalobkyně i žalované. Finanční arbitr zdůraznil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované zcela rezignovala na ověření výdajů žalované, když vyšla pouze z prohlášení žalované. Žalovaná tím, že podala návrh na zahájení řízení u Finančního arbitra, nezneužila právo, neboť samotná skutečnost, že řádně hradila splátky, nezhojí to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost ověřit její úvěruschopnost před uzavřením smluv. 4. Soud věc dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, která byla řádně předvolána, z jednání se omluvila a odročení jednání nežádala. 5. Z návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem soud zjistil, že dne [datum] podala žalovaná v pozici navrhovatelky návrh k finančnímu arbitrovi, jímž se domáhala určení, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní v tomto řízení a žalovanou v tomto řízení jsou neplatné. Dále se domáhala, aby žalobkyně žalované vydala své bezdůvodné obohacení ve výši 17 124 Kč a žalobkyni byla uložena sankce ve výši 15 000 Kč. 6. Z nálezu Finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] – 22 ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] vydal finanční arbitr nález, přičemž rozhodl tak, že uložil žalobkyni zaplatit žalované částku 17 124 Kč (výrok I.), určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] je neplatná (výrok II.), návrh žalované ve zbývající části zamítl (výrok III.) a uložil žalobkyni zaplatit sankci ve výši 15 000 Kč na účet Kanceláře finančního arbitra ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci nálezu (výrok IV.). Výroky nálezu byly zejména odůvodněny tím, že finanční arbitr na základě předložených podkladů nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením smluv řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tj. zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu se zákonem, aniž by zjistila, zda je žalovaná schopna úvěr splácet a smlouvy o úvěru jsou proto neplatné. Žalobkyně a žalovaná si proto byly povinny vrátit bezdůvodné obohacení, které na základě neplatných smluv nabyly. Na základě první smlouvy byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni uhradila částku 54 540 Kč a žalobkyně se tak na úkor žalované obohatila o částku 24 540 Kč. Z titulu druhé smlouvy byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila žalobkyni částku 17 584 Kč. Bezdůvodné obohacení žalobkyně tak činilo částku 17 124 Kč. 7. Z rozhodnutí o námitkách Finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] – 26 ze dne [datum] bylo zjištěno, že Finanční arbitr vydal dne [datum] rozhodnutí o námitkách, kterým byly námitky žalobkyně proti nálezu Finančního arbitra doručené Finančnímu arbitrovi dne [datum] zamítnuty a nález Finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] – 22 ze dne [datum] byl potvrzen. Výroky rozhodnutí o námitkách byly odůvodněny zejména tím, že finanční arbitr po posouzení námitek žalobkyně setrval na svých právních závěrech, tedy že žalobkyně řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr a žalované přesto úvěr poskytla. Úvěrové smlouvy Finanční arbitr nadále shledával neplatnými a strany si jsou vrátit získané bezdůvodné obohacení. 8. Z protokolu ze dne [datum] a z protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] a dne [datum] byly osobou jednající za žalobkyni sepsány protokoly o jednání s žalovanou, při kterých měla být žalovaná seznámena s žalobkyní a jejími produkty, poučena o povinnosti uvést pravdivé a úplné informace, informována o spotřebitelských úvěrech žalobkyně, seznámena s podmínkami úvěrové smlouvy, měly být připraveny podklady k vyplnění evidenční karty (osobní doklady a doklady prokazující příjmy a výdaje), žalovaná měla udělit souhlas s ověřením její osoby v registru klientských informací (NRKI/BRKI), měla být vyplněna a podepsána evidenční karta klienta, posouzeny příjmy a výdaje a žal