13 C 141/2024-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 131 699,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , tel. číslo, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 142 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 173,56 Kč. Součástí každé ze splátek byla i úhrada úroku a poplatků podle smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila z informací poskytnutých jí žalovaným, z údajů z interních a externích databází, z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze MV ČR. Příjmy žalovaného pak žalobkyně posuzovala na základě potvrzení o výši příjmu a zároveň zohlednila údaje o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Žalovaný úvěr čerpal převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru. S úhradou sjednaných splátek se však žalovaný ocitl v prodlení, a žalobkyně proto dne 18. 10. 2023 zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatnila v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný nadále žalobkyni dluží jistinu ve výši 118 672,18 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 5 737,16 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 29. 2. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 964,73 Kč počítaný z dlužné jistiny, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 425,68 Kč počítaný z částky dlužného obchodního úroku, smluvní poplatky ve výši 900 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 118 672,18 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 7. 2022 smlouvu o úvěru – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 142 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 173,56 Kč splatných každého 15. dne v měsíci počínaje dnem 15. 8. 2022, přičemž poslední splátka měla činit 1 448,09 Kč. Součástí každé splátky byla úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 10,73 % ročně, poplatků, částečně vyjmenovaných ve smlouvě samotné, ve zbytku podle sazebníku poplatků. Podle článku III bodu 4. činil poplatek za jednorázové zaslání každé písemné upomínky částku 600 Kč a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný částku 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného především z jeho měsíčního příjmu a výše jeho měsíčních nákladů a závazků, a také nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, bankovního a nebankovního registru klientských informací a kontrolou databází Ministerstva vnitra ČR. Žalobkyně dále informovala žalovaného o jeho právech a povinnostech z uzavírané smlouvy (prokázáno smlouvou o úvěru – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 23. 7. 2022, všeobecnými produktovými podmínkami účinnými od 1. 9. 2014, potvrzením o výši příjmu ze dne 7. 10. 2020, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vyjádřením žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 7. 2. 2024). Žalobkyně dne 23. 7. 2022 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 142 000 Kč, které byly převedeny na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, , uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaný částečně uhradil naposledy splátku úvěru dne 12. 12. 2023, poté již neuhradil ničeho. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků v souladu s čl. III bod 11. písm. a) smlouvy úvěr ke dni 18. 10. 2023 zesplatnila. Dlužná částka ke dni 18. 10. 2023 činila 138 594,14 Kč a skládala se z dlužné jistiny 131 672,18 Kč, úroku ve výši 5 737,16 Kč, úroku z prodlení ve výši 284,80 Kč, poplatků 600 Kč a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny a úroku narostl ke dni 28. 2. 2024 o částku 6 105,61 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru – Expres půjčka ze dne 23. 7. 2022, výpisy z úvěrového účtu za období 7/2022-1/2024, výpisem z běžného účtu za období 7/2022 a oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 10. 2023). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 4. 3. 2024 podaným k poštovní přepravě téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho dalšího nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 4. 3. 2024 včetně podacího lístku ze dne 4. 3. 2024).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 7. 2022 smlouvu o úvěru, na jejichž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 142 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí sjednaný úrok a poplatky ve sjednaných splátkách. Těmto svým povinnostem žalovaný včas a řádně nedostál, když se ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně v řízení prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na své závazky žalobkyni nadále dluží na a) jistině částku 118 672,18 Kč společně s poplatky ve výši 900 Kč včetně příslušenství – sjednaného úroku z úvěru výši 10,73 % ročně kapitalizovaného ke dni zesplatnění částkou 5 737,16 Kč, úroku z prodlení z dlužné jistiny, kapitalizovaného ke dni 28. 2. 2024 částkou 5 964,73 Kč a od 1. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně z částky 118 672,18 Kč (dlužná jistina) a z částky 5 737,16 Kč (dlužný úrok) od 29. 2. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení z dlužného úroku, kapitalizovaného ke dni 28. 2. 2024 částkou 425,68 Kč. Soud proto žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výše žalovaných částek nebyla v řízení nikterak rozporována. Právo žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl