13 C 266/2024-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne , datum, smlouvu č. , tel. číslo, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem až do výše , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na bankovní účet č. , tel. číslo, kontokorentní úvěr. Strany si ujednali úrokovou sazbu 18,9 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalované. Byly posouzeny informace v interních a externích databázích, v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, v insolvenčním rejstříku. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně využila podmínek smlouvy č. , Anonymizováno, a celou částku prohlásila za splatnou. Žalovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , smluvním úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak žalovaná ani poté dlužnou částku nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Polska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze smlouvy o ČSOB kontu, smlouvy o kontokorentu ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , a z dodatku ke smlouvě o kontokorentu ze dne , datum, , předsmluvních informací ke kontokorentu soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o ČSOB kontu, kdy žalobkyně zřídila pro žalovanou bankovní účet č. , č. účtu, . Soud dále zjistil, že dne , datum, byla uzavřena smlouva o kontokorentu č. , Anonymizováno, , kdy se žalobkyně zavázala žalované poskytnutou k jejímu účtu č. , č. účtu, úvěrový limit , částka, , úvěr bylo možné čerpat od , datum, , úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr za sjednaných podmínek splatit spolu s úroky a hradit poplatky za související služby. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku , částka, , RPSN 20,94 % p.a. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro kontokorent a Sazebník ČSOB pro fyzické osoby – občany, s nimiž se žalovaná seznámila a podpisem smlouvy s nimi vyslovila svůj souhlas, že smluvní strany mají rovněž práva a povinnosti obsažená v uvedených dokumentech, přičemž nesplnění povinnosti vyplývající z těchto dokumentů má stejné důsledky jako nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o kontokorentu. Součástí smlouvy byly i určení výše poplatků za upomínky k úhradě dluhu , částka, /, částka, a výzvy ke splnění smluvních podmínek ve výši , částka, . Z dodatku ke smlouvě o kontokorentu soud zjistil, že úvěrový rámec byl navýšen na částku , částka, , a to s účinností od , datum, . Žalobkyně se v dodatku smlouvy zavázala poskytnout žalované po splnění všech smluvních podmínek peněžní prostředky formou úvěru do celkové výše úvěrového limitu , částka, , s tím, že žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni celkem částku , částka, , RPSN činilo 20,94% p.a. (prokázáno smlouvou o kontokorentu ze dne , datum, , č. 01432049R, dodatkem ke smlouvě o kontokorentu ze dne , datum, , smlouva o ČSOB kontu ze dne , datum, , předsmluvními informacemi ke kontokorentu, Obchodní smluvní podmínky, Sazebník,).6. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná je svobodná, žije u rodičů, je vyučená, zaměstnávaná s čistým měsíčním příjmem , částka, , její měsíční výdaje jsou , částka, , příjem byl doložen výpisem z běžného účtu ČSOB (žádost o poskytnutí úvěru ze dne , datum, ).7. Z historie úvěru soud zjistil, že žalovaný dluží žalobkyni jistinu úvěru po splatnosti ve výši , částka, (prokázáno historií úvěru).8. Ze schvalovacího protokolu, CRIF, CBCB má soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované, kdy žalobkyně generovala dlouhodobé vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalované a na základě transakcí na jejím běžném účtu stanovila její měsíční příjmy a výdaje. Žalovaná uvedla, že její příjmy ze zaměstnání činí , částka, , jiné příjmy nemá, dále uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů a nemá žádnou povinnost. Výdaje žalobkyně stanovila na částku , částka, , platební kapacita žalované byla stanovena částkou , částka, . Dále bylo prokázáno, že žalovaná neměla žádné stávající finanční kontrakty (prokázáno schvalovacím protokolem, výpisem z CRIF, CBCB).9. Z výzvy k zaplacení dluhu 1. a 2 soud zjistil, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužných částek (výzva k zaplacení dluhu 1. a 2).10. Z poslední výzvy ze dne , datum, k uhrazení dluhu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky na úvěru ve výši , částka, , s tím, že žalovanou upozornili na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva ze dne , datum, ).11. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na podmínky poskytnutí úvěru, kdy bylo třeba, aby žalovaná zajistila obrat na účtu ve výši 50 % poskytnutého úvěru (prokázáno poslední výzvou ze dne , datum, ).12. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, adresovanému žalované soud zjistil, že jím bylo oznámeno, že žalobkyně využila svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásila ke dni , datum, všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a současně došlo k zamezení dalšího čerpání prostředků z úvěrových účtů, neboť byla žalovaná i nadále v prodlení s hrazením splátek, přičemž zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu, jenž ke dni , datum, činil částku ve výši , částka, skládající se ze splátek v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků (prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, ).13. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak žalovaná na výzvy nijak nereagovala, dlužnou částku nezaplatila. Z potvrzení podání soud zjistil, že tato upomínka byla žalované odeslána dne , datum, (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, a potvrzením podání ze dne , datum, ).14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.17. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.18. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Pod