19 C 371/2023-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Předmětem řízení o je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu spotřebitelské smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 13. 7. 2021. Na základě této smlouvy byl žalované ze strany žalobkyně poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla žalobkyně v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na účet určený žalovanou, a to dne 23. 7. 2021, čímž došlo k čerpání úvěru. [příjmení] úvěru ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalobkyně se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodla, že poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby v celkové výši 42 000 Kč uhradí žalovaná žalobkyni v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1050 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně. Splatnost 1. splátky byla mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuta na den 20. 8. 2021. 2. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu došlo s odkazem na článek 4 bod 1. písm. d) smlouvy k zesplatnění úvěru. Podle ujednání smlouvy dochází ke splatnosti celého úvěru dnem odeslání písemného oznámení o zesplatnění úvěru, což bylo dne 24. 8. 2023. Žalobkyně odeslala žalované celkem dvě upomínky. Upomínka z 27. 6. 2023, 24. 7. 2023 vyzývala k řádnému plnění smlouvy ještě před jejím zesplatněním. 3. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaná v současné době v prodlení s úhradou jistiny v celkové částce 16 089 Kč a s úhradou úroku 1 006 Kč (smluvní úrok 21,05%) z této jistiny. 4. Žalobkyně si rovněž nárokovala částku 300 Kč (á 100 Kč) za tři upomínky odeslané žalované (upomínka ze dne 27. 6. 2023, 24. 7. 2023, 24. 8. 2023); smluvní pokutu ve výši 2 495 Kč za 5x neuhrazení měsíční splátky v řádném termínu, pokuta á 499 Kč dle článku IV. bod 2 písmene c) smlouvy. 5. K řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla v doplnění k žalobě ze dne 27. 12. 2022, že pokud jde o příjmy vycházela ze dvou výplatních pásek za měsíc květen, červen 2021 a výši příjmu ověřovala u zaměstnavatele telefonicky. Co se týče výdajů vycházela z četného prohlášení žalovaného, z předložené z nájemní smlouvy na bydlení uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] [IČO] 6. Žalovaný se k věci nevyjádřil 7. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci 8. bez nařízení jednání, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 9. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 13. 7. 2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 10. 30 000 Kč. Žalovaný se tuto částku zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 21,50 % ročně celkem 42 000 Kč. [příjmení] 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného, částka 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru., Úvěr měl být splácen prostřednictvím 40 měsíčních plátek po 1 050 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 8. 2021. Provize zprostředkovateli úvěru činila 2 500 Kč. Žalovaný se dále na základě této smlouvy zavázal pro každý případ prodlení se zaplacením sjednané splátky uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále smluvní pokutu po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z neuhrazeného zůstatku úvěru z dlužné splátky, a to za každý den prodlení. Rovněž se zavázal k náhradě účelně vynaložených nákladů, a to ve výši 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku. Pro případ porušení povinnosti žalovaného spočívající v prodlení s úhradou jedné splátky či její části, a to po dobu delší než dva měsíce, bylo mezi stranami ujednáno, že se úvěr stane splatným, a to dnem, kdy žalobkyně odešle žalované oznámení o zesplatnění úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 13. 7. 2021, úvěrovými podmínkami, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a rozpisem splátek). Žalobkyně poskytla dne 23. 7. 2021 žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč, a to převodem na účet, který žalovaný uvedl ve shora uvedené smlouvě. Téhož dne byla odeslána i částka ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru (prokázáno potvrzeními o provedení transakce). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, ničeho neuhradil, a to ani na základě upomínek žalobkyně ze dne 27. 6. 2023, 24. 7. 2023 (prokázáno bonitou smlouvy, citovanými upomínkami a seznamem odeslaných upomínek). Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními (v důsledku prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky po dobu delší než dva měsíce) žalovanému dopisem ze dne 24. 8. 2023 oznámila zesplatnění celého úvěru a zároveň žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, která činila 17 095 Kč na jistině a úrocích z úvěru, upomínací náklady 300. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil (prokázáno dopisem ze dne 24. 8. 2023 a podacím lístkem s datem podání téhož dne). 11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. 7. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud zjistil, že ve shora uvedené smlouvě a přiloženém četném prohlášení žalované je uvedeno, že je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán u [právnická osoba] [právnická osoba], žije v podnájmu, náklady na bydlení činí 11 000 Kč, čistý měsíční příjem žalované 17 000 Kč a příjmy domácnosti 38 000 Kč, přičemž není uvedeno, kdo je členem domácnosti. Totožné informace jsou uvedeny v listině ze dne 23. 7. 2021 nazvané posouzení úvěru schopnosti zákazníka. I zde je kalkulováno s příjmy domácnosti 38 000 Kč, aniž by tyto další příjmy byly jakkoli specifikována a ověřeny. Nadto je pro zůstatek z příjmu použitelný na úvěr počítáno s normativními náklady na bydlení 5 632 Kč, které zjevně neodpovídají žalovanou uváděným nákladům 11 000 Kč. Příjmy žalované žalobkyně ověřila na základě výplatních pásek jen za dva měsíce (za měsíc květen, červen 2021), není zřejmé jaký druh pracovního poměru měla žalovaná sjednaný, zda byl alespoň předpoklad, že příjmy v této výši budou dosahovány po dobu splácení úvěru. Nadto, výplatní pásky bez razítka a podpisu zaměstnavatele nejsou důvěryhodným průkazem příjmů. Pokud jde o výdaje, ty nebyly prověřeny vůbec. Kdyby žalobkyně skutečně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, musela by věnovat přatřičnou pozornost i předkládaným listinám, kterými měla příjmy a výdaje ověřit. Pak by zjistila, že předložená smlouva o nájmu je na dobu určitou do 30. 6. 2020 (úvěrová sml. ze dne 13. 7. 2021). Stejně tak předložené potvrzení o výši úhrady za nájem a služby je ze 14. 10. 2019 (sml. o úvěru 13. 7. 2021), nadto tam uvedená výše nákladů bydlení neodpovídá sdělením žalované o částce 11 000 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána řádně, jen formálně, jinak by žalobkyně přišla na zásadní rozpory v dokládaných výdajích a větší péči by věnovala zkoumání příjmů, nespokojila by se jen se dvěma výplatními páskami bez jakéhokoli potvrzení zaměstnavatele na nich. Zda skutečně ověřila informace u zaměstnavatele, nemá soud za prokázané. Tvrzení o telefonátu neodpovídá standardní péči zaměstnavatele o osobní údaje zaměstnance. I pokud by tomu však tak skutečně bylo, nepovažuje soud za prověřené výdaje žalované. Analýza úvěruschopnosti dlužníka se skládá z hodnocení příjmů a výdajů. V okamžiku kdy vstupy pro hodnocení jedné složky zcela absentují, nebo jsou evidentně neaktuální, k žádné řádné analýze nemohlo dojít. 12. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných z