20 C 155/2024-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 87 598,23 Kč s příslušenstvím jako nepovoleného debetního zůstatku ze smlouvy o účtu č. , č. účtu, uzavřené dne 13. 8. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným v rámci poskytování finančních služeb byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednána možnost povoleného přečerpání účtu, tvz. Kontokorent. Dle smluvních ujednání se žalovaný zavázal splácet úvěr spolu se smluvním úrokem stanoveným v předmětné smlouvě, a to počínaje dnem 1. 3. 2023, pak smluvní úrok z prodlení odpovídá v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. 15 %. Žalovaný čerpal a splácel kontokorent, tak jak je uvedeno v transakční historii. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením kontokorentu, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 1. 3. 2023 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka žalovaného včetně příslušenství částku ve výši 87 598,23 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení jistiny ve výši 77 016,25 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 77 016,25 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení (od data odkupu pohledávky), úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z částky 77 016,25 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 5 469,75 Kč, kapitalizovaný ke dni 31. 7. 2023 tj. ke dni přechodu pohledávky na žalobkyni a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 5 469,75 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok v zákonné výši 5 112,23 Kč, kapitalizovaný ke dni 31. 7. 2023, tj. ke dni přechodu pohledávky na žalobkyni. K úhradě dlužné částky s příslušenstvím byl žalovaný vyzván žalobkyní předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb.(dále jen „o.s.ř.“) bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to smlouvy o finančních službách ze dne 13. 8. 2018 včetně přílohy k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu č. , č. účtu, , smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 9. 2. 2021, dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 11. 1. 2022, výpisu poplatků pro rok 2021 a 2022, výpisů z účtu za období od 1. 1. 2021 do 1. 6. 2023, detailního výpisu z účtu, poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 3. 2023 výzvy před podáním žaloby ze dne 18. 8. 2023 včetně poštovního archu, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 7. 2023, seznamu postoupených pohledávek k 1. 8. 2023 ze dne 31. 7. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 8. 2023, výzvy k plnění ze dne 18. 8. 2023 včetně podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 14. 6. 2010 s právní předchůdkyní žalobkyně rámcovou smlouvu o finanční službách, na základě které byl žalovanému zřízen účet č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal platit ceny za vedení účtu a za další služby. Následně dne 9. 2. 2021 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o kontokorentním úvěru do limitu ve výši 70 000 Kč. Úvěr byl podle smlouvy o kontokorentním úvěru úročen úrokem ve výši 18,90 % ročně, s tím, že úvěr bude splacen nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal žalovaný úrok čerpat. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému své pohledávky za ním, avšak na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků, takže vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný tento nepovolený záporný zůstatek nevyrovnal, a to ani po výzvě právní předchůdkyně žalobkyně. Ta s ohledem na tuto skutečnost převedla pohledávku ve 78 289,75 Kč ke dni 2. 3. 2023 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. , č. účtu, . Převedená pohledávka ve výši 78 289,75 Kč sestávala z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 77 016,25 Kč a z úroku z úvěru a z úroku z prodlení v celkové výši 1 273,50 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 3. 3. 2023 k úhradě dluhu. Následně zaevidovala úhradu ve výši 10 Kč ze strany žalovaného započtenou na zákonný úrok z prodlení. Posléze právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 7. 2023, což žalovanému písemně oznámila dopisem ze dne 18. 8. 2023. Žalovaný byl k zaplacení vzniklého dluhu naposledy vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 18. 8. 2023, odeslaným podle poštovního archu dne 21. 8. 2023. Žalovaný však na tuto výzvu nijak nereagoval a na pohledávku žalobkyně již ničeho nezaplatil.5. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.6. Podle § 1985 o. z. může ten, kdo vede pro druhou stranu účet, započíst peněžní prostředky na něm uložené na úhradu vzájemné pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtu.7. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla za žalovaným postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o účtu podle § 2662 a násl. o. z. V souladu s § 1751 o. z. byla část obsahu smlouvy určena odkazem na obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které tak tvořily nedílnou součást smlouvy. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo v souladu s § 1985 o. z. ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně má právo započíst si peněžní prostředky na účtu uložené na úhradu vzájemné pohledávky, přičemž v souladu s § 2665 o. z. byla oprávněna provádět převod peněžních prostředků z účtu na úhradu svých pohledávek za žalovaným i tehdy, když na tomto účtu nebylo dostatek peněžních prostředků. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla dále platně sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. (po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, srov. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně si na úhradu svých pohledávek za žalovaným převedla z jeho účtu celkem částku 78 289,75 Kč, avšak žalovaný na předmětném účtu neměl dostatek finančních prostředků, ani dostatečný sjednaný limit pro čerpání úvěru, tím došlo k přečerpání úvěru. Žalovaný na pohledávku neuhradil vesměs ničeho (vyjma 10 Kč na zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu ve výši 77 016,25 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 112,23 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 469,75 Kč. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do jistiny, sjednaných úroků z úvěru (§ 2395 o. z.) a zákonných úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 488,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 081 Kč (vypočteno z jistiny pohledávky 77 016,25 Kč dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), z paušální odměny za zastupování advokátem dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 4 220 Kč, ze 3 režijní