21 C 203/2024-28 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 4. 2024 včetně jejího doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 706,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o hotovostním úvěru byly úvěrové podmínky. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 528 Kč (skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku ve výši 15,49 % ročně) splatných každého 9. dne v měsíci počínaje dnem 9. 5. 2023. Dále byl žalovaný povinen uhradit poplatek za sjednaný úvěr ve výši 400 Kč. Splátky splatné od 9. 5. 2023 do 9. 12. 2023 žalovaný uhradil. Ode dne 9. 1. 2024 žalobkyně neeviduje žádnou splátku. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně úvěr dne 13. 3. 2024 zesplatnila. O zesplatnění byl žalovaný informován dopisem žalobkyně, který byl současně předžalobní výzvou. Ke dni zesplatnění úvěru činila dlužná jistina částku 18 206,59 Kč a dlužný úrok za období od 9. 12. 2023 do 12. 3. 2024 částku 721,56 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalovaném zaplacení sjednaného úroku 15,49 % ročně z dlužné jistiny od 13. 3. 2024 do 8. 4. 2024 a od 9. 4. 2024 do zaplacení pouze ve výši 14,75 % ročně. Úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny požaduje žalobkyně po žalovaném zaplatit od 23. 3. 2024 do zaplacení. Na smluvní pokutě za každou opožděnou splátku či platbu požaduje žalobkyně po žalovaném zaplatit celkem částku 1 500 Kč.2. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že ji řádně posoudila na základě podkladů o příjmech žalovaného, poměřila výši výdajů uvedených žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy, jež stanovují životní minimum. Žalovaný uvedl, že jeho čistý příjem činí 36 000 Kč, je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti, celkové měsíční příjmy domácnosti dosahují výše 51 000 Kč a měsíční výdaje 17 000 Kč. Podkladem pro ověření příjmů žalovaného byly výpisy z bankovního účtu žalovaného, na základě kterých žalobkyně ověřila, že průměrný čistý příjem žalovaného činí 31 946 Kč. Závazky žalovaného žalobkyně ověřila prostřednictvím úvěrových registrů NRKI a BRKI. Dále úvěruschopnost žalovaného zkoumala na základě informací získaných z bankovních i nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 4. 2023 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal žalobkyni úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 400 Kč, sjednaný úrok 15,49 % ročně v 54 měsíčních splátkách po 528 Kč splatných každého 9. dne v měsíci počínaje 9. 5. 2023. Splátky měly být hrazeny bankovním převodem na bankovní číslo účtu uvedené ve smlouvě o úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, dle kterých byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek. Dle bodu 5. smlouvy pak byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku nebo platbu (prokázáno smlouvou č. , hodnota, ze dne 6. 4. 2023, potvrzením o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, z 4. 4. 2024, úvěrovými podmínkami platnými od 1. 12. 2021, úvěrovými podmínkami platnými od 18. 10. 2023, potvrzením o vyplacení úvěru č. , hodnota, ).7. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je svobodný, žije v domácnosti s partnerkou a dvěma dětmi, celkové výdaje včetně splátek úvěrů činí 17 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti dosahují výše 25 000 Kč. Žalovaný je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, . s průměrným příjmem 31 946 Kč měsíčně. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 1. 1. 2023 do 6. 4. 2023 žalobkyně ověřila pravidelný příjem i výdaje žalovaného. Žalovaný má dalších jedenáct existujících závazků, které splácí (prokázáno potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, , výpisem z běžného účtu žalovaného za období 1. 1. 2023 do 6. 4. 2023, úvěrovou zprávou).8. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi plynoucími z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru)9. Žalobkyně dne 6. 4. 2023 převedla na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 20 000 Kč (prokázáno o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2024).10. Žalovaný uhradil prvých osm splátek splatných dne 9. 5. 2023 až 9. 12. 2023 a na splátku splatnou dne 9. 1. 2024 již neuhradil žádnou částku. V prodlení se žalovaný ocitl se splátkou splatnou dne 9. 1. 2024, 9. 2. 2024 a 9. 3. 2024, přičemž za každé toto prodlení byla žalovanému účtována smluvní pokuta 500 Kč. K zesplatnění úvěru došlo dne 13. 3. 2024 (prokázáno splátkovým kalendářem).11. Dopisem oznamujícím žalovanému zesplatnění úvěru zároveň žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalovaných částek. (prokázáno ztrátou výhody splátek a zesplatnění úvěru z 13. 3. 2024).12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 4. 2023 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný jej vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 528 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostál, když se ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, a proto žalobkyně závazek žalovaného z úvěrové smlouvy zesplatnila. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal a zůstal jí dlužen žalovanou jistinu včetně úroků a smluvní pokuty.13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy o úvěru, v důsledku čehož žalobkyně úvěr dopisem z 13. 3. 20