7 C 18/2024-51 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne , datum, a doplněnou podáním ze dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu č. SSU21/103507, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr na nákup zboží u prodejce ve výši , částka, , a to převodem na účet prodejce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,444198 % ročně. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr uhradit v 84 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na svůj závazek uhradil částku , částka, . Více neuhradil žalovaný žalobkyni na svůj dluh ničeho, přestože byl k zaplacení před podáním žaloby vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ve věci zůstal zcela pasivní.3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:4. Z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“), úvěrových podmínek žalobkyně a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo poskytnutí účelového úvěru žalovanému ve výši , částka, na koupi zboží – vozu Superb. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit žalobkyni na předmětný úvěr částku v celkové výši , částka, , a to v 84 měsíčních splátkách po , částka, s tím, že první splátka byla splatná dne , datum, . Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 21,444198 % ročně.5. Oznámení o vzájemné kompenzaci závazků a pohledávek ze dne , datum, ve spojení s opisem výpisu proplacení z účtu žalobkyně a dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o zastoupení ze dne , datum, má soud za prokázané, že úvěr byl žalovanému skutečně poskytnut, tj. že žalobkyně částku ve výši , částka, skutečně uhradila na účet prodejce zboží (vozu Superb).6. Výzvou ke splacení celého úvěru - zesplatnění ze dne , datum, včetně podacího archu ze dne , datum, žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků ze smlouvy o úvěru úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněné částky , částka, . Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaného, saldokonta úvěrové smlouvy a splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný byl povinen v souvislosti s úvěrovou smlouvou zaplatit žalobkyni 84 měsíčních splátek po , částka, , přičemž na tento svůj závazek uhradil částku v celkové výši , částka, .8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem se prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, .9. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , přičemž na čerpané peněžní prostředky uhradil žalovaný částku ve výši , částka, .10. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu dotazem na , právnická osoba, ., dotazem na Prodejce a výpisem z účtu , právnická osoba, . (banky prodejce automobilu), když měl skutečnost, že žalobkyně předmětný úvěr vyplatila na účet prodejce automobilu za prokázanou.11. Soud rovněž zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu úvěrovou zprávou, matričním listem klienta – fyzickou osobou, výpisem z NRKI a potvrzením o příjmu žalovaného, když tyto byly navrženy (a doloženy) až po koncentraci řízení.12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.16. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.22. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.23. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Jelikož žalobkyně byla již v předvolání k prvnímu jednání ve věci soudem upozorněna, že nedoložila vyplacení úvěru žalovanému, resp. prodejci osobního automobilu a splnění povinnosti dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného), soud jí při jednání dne , datum, lhůtu v návaznosti na poučení soudu (ve shodném znění) již neposkytl.26. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.27. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - z