7 C 22/2024-34 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v , jméno FO, dne , datum, , doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované posuzovala na základě vyplněného dotazníku žalovanou, aplikace Kontomatik a doloženými výplatními páskami. Žalovaná měla dle smlouvy poskytnuté finanční prostředky vrátit do , datum, , spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně z dlužné částky. Úrok z úvěru činil částku ve výši , částka, . Žalovaná na předmětný závazek neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, . Pro případ, že se dlužník dostane do prodlení s vrácením úvěru, byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalovaná částka ve výši , částka, se skládá z dlužné jistiny (, částka, ), úroků (, částka, ) a smluvní pokuty (, částka, ). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku ve výši 15 % z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně dne , datum, zaslala na bankovní účet žalované částku ve výši , částka, , a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem ve výši 0,9 % z dlužné částky denně žalobkyni vrátit jednou měsíční splátkou (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, – bez podpisového listu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, individuální podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě, faktura žalobkyně ze dne , datum, ). Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho (tvrzení žalobkyně, které nikdo nerozporoval). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky poprvé vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, , která jí byla zástupcem žalobkyně odeslána téhož dne (předžalobní výzva ze dne , datum, , potvrzení o odeslání písemnosti).6. Z výplatních pásek se dokládá, že žalovaná v měsíci prosinci 2021 obdržela po srážkách příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , v měsíci lednu 2022 po srážkách příjem ve výši , částka, a v měsíci únoru 2022 po srážkách příjem ve výši , částka, (výplatní pásky za prosinec 2021, leden 2022, únor 2022).7. V dotazníku o informacích k žalované je uvedeno, že je svobodná, zaměstnaná u společnosti Škoda auto a.s., měsíční příjem je ve výši , částka, , měsíční výdaje uvedla ve výši , částka, . Dále je v dotazníku uvedeno, že žalobkyně již v minulosti žalované poskytla půjčku.8. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.9. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.12. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.13. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.19. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]20. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.21. Druhý senát Soudního dvora , právnická osoba, ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebi