9 C 397/2023-71 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že má vůči žalovanému pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „Smlouva o úvěru“). Společnost , právnická osoba, . (dále jen „Banka“) uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalovaného, který Banka bez výhrad akceptovala. Žalovaný se zavázal splácet Bance poskytnutý úvěr a úrok při sjednané úrokové sazbě ve výši 15,99 % ročně formou 36 pravidelných měsíčních splátek po , částka, . Smluvní strany si dále sjednaly, že v případě prodlení je žalovaný povinen platit úrok z prodlení nejen z jistiny, ale rovněž i z včas nesplacených poplatků, úroků či smluvních pokut (v takovém případě se přičítají k jistině úvěru). Žalovaný však porušil své povinnosti ze smlouvy, když se opakovaně dostal do prodlení. Banka proto využila svého práva ze smlouvy a prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni , datum, . Žalobkyně se stala věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s Bankou dne , datum, , žalovanému to bylo písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, , žalovaný na výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku ani částečně nezaplatil. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku kapitalizovaného ke dni , datum, v částce , částka, a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni , datum, v částce , částka, . Nadto žalobkyně nárokuje zaplacení smluvního úroku ve výši 15,99 % ročně z poplatků , částka, od , datum, do zaplacení, smluvního úroku ve výši 15,99 % ročně z jistiny úvěru , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z celkové částky , částka, (jistina úvěru, poplatky, splatný smluvní úrok) od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný není státním občanem České republiky, ve smlouvě uvedl adresu na , Anonymizováno, . Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: -v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu). , adresa, poskytnutí služby (poskytnutí úvěru) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:6. Z návrhu na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal Banku o uzavření smlouvy, dle níž by mu byly převodem na účet poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které by splácel 36 měsíčními splátkami po , částka, zahrnujícími úrok při úrokové sazbě 15,99 % ročně a poplatek za sjednané pojištění , částka, měsíčně. Podle článku X. odst. 1 smlouvy byl žalovaný v případě prodlení s plněním platebních povinností povinen platit úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, a to i ze sjednaných úroků, které řádně a včas neuhradil. Banka byla oprávněna přičítat částky řádně a včas nesplněných platebních povinností, zejména úrok, poplatky a smluvní pokuty k řádně a včas nezaplacené jistině úvěru. Podle článku XI. odst. 1 úvěrové smlouvy se pro účely smlouvy za závažnou skutečnost označuje mimo jiné, je-li žalovaný v prodlení s některou platební povinností, či porušil-li jinou smlouvu uzavřenou s Bankou způsobem, který Banku opravňuje od takové smlouvy odstoupit. Tyto skutečnosti pak Banku opravňovaly především k postupu dle čl. XII. smlouvy, tj. právo odepřít další čerpání úvěru, právo prohlásit za splatné dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků, právo odstoupit od smlouvy o úvěru ke dni v oznámení uvedeném. Okamžikem, kdy nastaly účinky odstoupení od smlouvy o úvěru, se pak měl stát dluh žalovaného splatným, nebylo-li v oznámení o odstoupení Bankou stanoveno něco jiného. Pro účely poskytnutí úvěru žalovaný v návrhu uvedl mimo jiné své jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu na Slovensku, adresu pro doručování v ČR. Dále sdělil, že je rozvedený, žije v pronájmu, je zaměstnán na pozici manuálního pracovníka společností Manpower , právnická osoba, . od ledna 2017. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem v částce , částka, a nezbytné měsíční výdaje v částce , částka, , navíc splácel úvěr po , částka, a měl zřízen kontokorent či využívání kreditní karty do výše , částka, .7. Z Akceptace návrhu Smlouvy o , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Banka přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o , právnická osoba, ze dne , datum, . Na základě smlouvy se Banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, na jeho účet. Poskytnutý úvěr pak měl žalovaný uhradit 36 splátkami po , částka, měsíčně prostřednictvím účtu č. , č. účtu, .8. Z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne , datum, , zn.: PL 22509389, spolu s podacím archem bylo zjištěno, že Banka prohlásila dluh žalovaného, tj. vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků z úvěrové smlouvy, ke dni , datum, za okamžitě splatné a vyzvala žalovaného k zaplacení. Svůj postup zdůvodnila porušováním ustanovení úvěrové dokumentace za strany žalovaného navzdory opakovaným upozorněním ze strany Banky, a oprávněním Banky vyplývajícím z úvěrové smlouvy. K předmětnému dni vyčíslila Banka dluh žalovaného částkou , částka, .9. Smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2022/07 ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek žalobkyně prokázala, že uzavřela s Bankou smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k pohledávce za žalovaným vyplývající ze smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, .10. Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne , datum, spolu s podacím archem žalobkyně prokázala, že Banka žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky ze Smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, na žalobkyni.11. Z výzvy k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínal o zaplacení dlužné částky v celkové výši , částka, vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, .12. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřována na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně jak je deklarováno v Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta.13. Dále v Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta Banka uvádí, že proces proběhl podle schválených a platných interních předpisů, které odpovídají standardům trhu a regulacím ČNB. K posouzení úvěruschopnosti Banka uvádí, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole ČNB, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů. Banka provedla potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. Banka zohlednila výši příjmu žalovaného, v