20 C 216/2025-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 5. 6. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 778,56 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 20. 6. 2024 uzavřela se žalovaným distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě citované smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit peněžní prostředky spolu se sjednaným příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII smlouvy, a to sjednaným úrokem a poplatkem ve výši 92,19 Kč za vyplacení tranší úvěru a poplatkem za službu „Presto“ ve výši 304,20 Kč, v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka poskytnutého úvěru byla stanovena ke dni 20. 7. 2024 s tím, že konec kreditního rámce byl stanoven ke dni 11. 12. 2025. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zejména prostřednictvím informací získaných od žalovaného ohledně počtu členů žijících v jedné domácnosti a společně hospodařících, měsíčních příjmů a výdajů žalovaného a dále lustrací žalovaného v CNCB, NRKI a BRKI, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a kontrolou předloženého dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Žalobkyně zjistila výši čistého příjmu žalovaného 49 491 Kč a v dalším vycházela z informací o platebním účtu žalovaného a o transakcích na něm, výplatních pásek. Celkem žalovaný načerpal bezhotovostním způsobem na účet č. , č. účtu, to dne 20. 6. 2024 částku 4 000 Kč a částku ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 5 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením denních splátek, v souladu s čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaný byl bezprostředně informována prostřednictvím zaslaného e-mailu. Dle čl. VIII odst. 1 smlouvy má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za prvních 90 dní prodlení od 2. 9. 2024 do 1. 12. 2024 ve výši 30,71 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou žalobkyní dne 8. 5. 2025. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 4 990,84 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 92,19 Kč, smluvní pokuty ve výši 30,71 Kč, smluvního úroku ve výši 6 360,62 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 304,20 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 387,23 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 20. 6. 2024 smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 1,066 % des příslušenstvím dle čl. VII smlouvy, a to nejpozději k datu splatnosti dle čl. VI. smlouvy, tj. do 12. 12. 2025, poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Výše denních splátkách byla určena dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení bylo sjednáno v čl. VIII. smlouvy oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a povinnost žalovaného hradit v případě prodlení i účelně vynaložené náklady (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2024, všeobecnými obchodními podmínkami, autorizací ověření totožnosti, informacemi pro spotřebitele, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, předpisu denních splátek, bankID výpisu, souhlasem se zpracováním osobních údajů). Žalobkyně vyplatila žalovanému na její účet č. , č. účtu, dne 20. 6. 2024 celkem částku ve výši 5 000 Kč (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. V době poskytování úvěru vycházela z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činí 49 491 Kč s tím, že žalovaný uvedl výši měsíčního příjmu 80 000 Kč a celkovou výši měsíčních výdajů 13 000 Kč. Žalovaný žalobkyni uvedl, že ve společné domácnosti hospodaří dva členové. Žalobkyně počítala s vypočítanými minimálními výdaji žalovaného ve výši 12 310 Kč (prokázáno obecnými principy posuzování a filozofie Společnosti, identifikovatelnými příjmy a výpisem o posouzení úvěruschopnosti). Prostřednictvím e-mailu odeslaného dne 2. 12. 2024 žalobkyně upozornila žalovaného na dosud neuhrazené závazky po splatnosti a zároveň ho vyzvala k zaplacení dlužné částky 11 883,56 Kč (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 2. 12. 2024). K zaplacení dluhu do tří dnů byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 8. 5. 2025, zaslanou žalovanému téhož dne (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 5. 2025 a podacím lístkem z 8. 5. 2025).5. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl prostřednictvím elektronických prostředků (§ 562 odst. 1 o. z.) právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládal § 86 an. ZoSÚ, a dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil a úvěr ve stanovené době nesplatil. Výše žalované částky 11 778,56 Kč s příslušenstvím nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Právo žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 615 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny částkou 1 200 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 400 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) AT) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 315 Kč. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.