21 C 319/2025-40 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu včetně doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky 204 954 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru , hodnota, , kterou uzavřela s žalovaným dne 28. 2. 2022 a na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr ve výši 288 400 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 12,67 % ročně uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. V případě prodlení s hrazením úvěru byl žalovaný dle smluvního ujednání, části 4 odst. 9 smlouvy, části D sazebníku, povinen uhradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, tj. poplatku v částce 500 Kč za první písemnou upomínku, poplatku v částce 600 Kč za druhou písemnou upomínku a poplatku 1 500 Kč za ukončení smlouvy ze strany věřitele. Žalobkyně po žalovaném proto požaduje částku 2 600 Kč představující náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti s prodlením. Dále pak po žalovaném požaduje částku 8 470 Kč tvořenou náklady na odebrání a zabavení vozidla vzniklou v souladu s částí 2 písm. H) a I) smlouvy, části D sazebníku. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě jím sdělených informací, které byly posléze ověřeny lustrací žalovaného v registrech a databázích. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, na úvěr uhradil pouze 27 splátek, tj. 172 670 Kč, z toho částku ve výši 94 516 Kč žalobkyně započetla na jistinu a částku 77 154 Kč na smluvní úrok. Z důvodu porušení smluvních povinností vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval, žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a pohledávku ke dni 12. 4. 2025 zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení celkové částky 204 954 Kč (přestavující součet dlužné jistiny ve výši 193 884 Kč a smluvních poplatků ve výši 11 070 Kč) kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 13 143,07 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny 193 884 Kč od 13. 4. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 27. 6. 2025.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jednání nařízeného na den 15. 12. 2025 se bez omluvy nezúčastnil, ačkoliv byl řádně předvolán, odročení jednání nežádal. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 28. 2. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalovanému poskytnout 288 400 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 12,67 % ročně. Celkovou částku se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 5 739 Kč, splatných nejpozději do stejného dne jako je den uzavření smlouvy každého následujícího měsíce. Žalovaný měl žalobkyni též uhradit poplatek za poskytnutí ve výši 3 % z financované částky úvěru. Úvěr byl poskytnut k financování zboží – automobilu , jméno FO, . V části 2 písm. I) smlouvy je stanoveno, že žalovaný je povinen hradit veškeré poplatky a účelně vynaložené náklady zejména podle části D) sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy. (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebník, občanský průkaz a potvrzení o přechodném pobytu, technický průkaz, italský průkaz k zakoupenému vozidlu) Při poskytování úvěru žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný byl zaměstnán s celkovým příjmem ve výši 14 200 Kč měsíčně a s měsíčními výdaji za nájemné výši 3 500 Kč. Žalovaný neměl mít jiné závazky. Údaje měly být ověřovány z výpisu bankovního účtu a lustrací v příslušných registrech a databázích (SOLUS, CEE, IS). (zpráva o posouzení úvěruschopnosti, pracovní smlouva) Dle výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 11. 2021 do 31. 1. 2022 měl žalovaný vysoké výdaje, výdaje za měsíce listopad 2021 a prosinec 2021 dokonce převyšovaly příjmy žalovaného, žalovaný ani jeden měsíc neměl ke konci měsíce na účtu sumu ve výši sjednané měsíční splátky (konečný zůstatek v listopadu 194,04 Kč, v prosinci 101,93 Kč a v lednu 2 113,63 Kč). V lednu 2022 navíc žalovaný čerpal větší množství úvěrů, které následně splatil. Příjmy obdržel ve výši 14 500 Kč v listopadu, 13 600 Kč v prosinci a 14 500 Kč v lednu. (výpisy z účtu žalovaného za měsíc listopad a prosinec 2021, leden 2022) Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně proto odstoupila dle smluvních podmínek od smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 28. 3. 2025. (odstoupení od smlouvy) Žalovaný žalobkyni uhradil celkem 172 670 Kč. (přehled splátek, vyčíslení příslušenství) Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 6. 2025, odeslanou dne 30. 6. 2025, k uhrazení dlužné částky ve lhůtě sedmi dní od datace výzvy. (předžalobní výzva včetně potvrzení podání)6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.7. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, poskytla žalobkyně žalovanému částku 288 400 Kč, přičemž žalovaný na ni žalobkyni vrátil pouze 172 670 Kč. Před poskytnutím úvěru byl žalobkyní ověřován příjem žalovaného a žalovaná zkoumala výdaje z výpisu z účtu žalovaného za tři předcházející měsíce.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:9. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).10. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v pr