9 C 199/2025-48 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doplněnou podáním ze dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku dne , datum, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit ve výši celkem , částka, , tj. jistinu, obchodní úrok , částka, a administrativní poplatek , částka, , a to v 84 měsíčních splátkách po , částka, (resp. poslední ve výši , částka, ), přičemž první splátka byla splatná dne , datum, . Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, a proto žalobkyně svoji pohledávku vůči němu ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny , částka, , nesplaceného úroku , částka, , nesplaceného poplatku ve výši , částka, , nesplaceného zákonného úroku z prodlení z neuhrazených splátek zápůjčky za dobu do zesplatnění ve výši , částka, a za dobu od zesplatnění do , datum, ve výši , částka, a dále smluvní pokutu za dobu do zesplatnění ve výši , částka, a za dobu od zesplatnění ve výši , částka, a nákladů na upomínání ve výši , částka, . Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat též zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Z listin předložených žalobkyní zjistil soud následující skutkový stav:5. Žalovaná podepsala s žalobkyní dne , datum, elektronicky smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , v níž se označila rodným číslem, adresou, číslem bankovního účtu , č. účtu, , telefonním číslem a e-mailovou adresou. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, s pevným úrokem 39 % ročně, žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni měsíční administrativní poplatek ve výši , částka, a obdržené prostředky žalobkyni spolu s úroky a poplatky vrátit v 84 měsíčních splátkách po , částka, s poslední splátkou ve výši , částka, . RPSN činila 79,, právnická osoba, případ prodlení žalované se splácením jakékoliv splátky nebo její části si strany sjednaly oprávnění žalobkyně účtovat žalované smluvní pokutu dle sazebníku a náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku. Přílohou smlouvy byl sazebník a splátkový kalendář. Dle bodu II.1.A. sazebníku byla žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky za každý den prodlení, který následuje po dni, kdy se žalovaná ocitla v prodlení se splacením splátky nebo její části, a to až do okamžiku, kdy takto vypočtená smluvní pokuta dosáhne výše , částka, . Dle bodu II.1.B. sazebníku byla žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné splátky za každý den prodlení, který následuje po dni, v němž došlo k zesplatnění úvěru. Dle bodu II.1.C. sazebníku byla žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši , částka, za každé jednotlivé porušení povinností dle čl. 14., právnická osoba, podmínek. Dle bodu II.2.A. byla žalovaná povinna žalobkyni zaplatit za komunikaci žalobkyně o vhodném řešení za účelem minimalizace negativních dopadů v prvním měsíci prodlení poplatek ve výši , částka, . Dle bodu II., právnická osoba, . byla žalovaná povinna žalobkyni zaplatit za komunikaci žalobkyně k možnostem umoření sankcí vzniklých v důsledku prodlení ve druhém měsíci prodlení poplatek ve výši , částka, Žalovaná svým elektronickým podpisem potvrdila, že se se sazebníkem seznámila. Na úrok měl žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradit částku , částka, a na administrativní poplatek částku , částka, (splátkový kalendář). Dopisem datovaným , datum, žalobkyně v důsledku neplnění povinností ze smlouvy o zápůjčce zesplatnila dluh žalované, který ke dni zesplatnění činil , částka, (informace o zesplatnění). K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, (předžalobní upomínka). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil.6. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení usnesení doplnila, jaká částka byla žalovanou uhrazena z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce a jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě doplnila, že žalovaný neuhradil na dluh ničeho. Současně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala na základě nahlédnutí do databází (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí a databáze neplatných dokladů). Dále vycházela z informací, které jí poskytl žalovaný, přičemž vycházela z výpisů z účtů žalovaného a faktur předložených žalovaným v rámci jeho podnikatelské činnosti. Údaje zadávala do scóringového systému. Příjmy žalovaného žalobkyně vyhodnotila ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, .7. Soud nemá za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru řádně úvěruschopnost žalovaného. V okamžiku uzavření smlouvy bylo z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, zřejmé, že je na hranici svých finančních možností, když zůstatek na účtu činil , částka, a příjmy žalovaného jen lehce převyšovaly jeho výdaje, celkové příjmy za toto období činily , částka, a výdaje činily 406 941,44. Příjmy a výdaje žalovaného byly za tato období nepravidelné. Žalovaný doložil jen tři faktury z podnikatelské činnosti za červenec na částku , částka, , za červen na částku , částka, a za květen na částku , částka, . Soud má za to, že se žalobkyně měla zabývat příjmy žalovaného podstatně delším obdobím, než bylo činěno. Z listinných důkazů předložených k období 5. 2024 až 7. 2024 je totiž zcela zjevné, že příjmy žalovaného byly nedostatečné.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:9. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž podle § 2390 uvedeného zákona přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjčky došlo po , datum, , je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.11. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení