9 C 242/2025-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původním věřitelem (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, se žalovanou smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky v částce , částka, , které byly zaslána bezhotovostně na účet žalované, přičemž žalovaná vyčerpala celkem , hodnota, , , částka, . Žalovaná se zavázala hradit minimální měsíční platby, jejíž výše byla žalované sdělena vždy každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, o jejímž vystavení byla vyrozuměna emailem. Za poskytnutý úvěr se dále žalovaná zavázala hradit sjednaný úrok a další poplatky a náklady. Žalovaná však závazek nesplatila řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátky. Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 3 053,59. Žalobkyně tedy požaduje úhradu celkové dlužné částky , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , dlužného úroku z jistiny do zesplatnění , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroků ve výši 14,75% p.a. z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14 %, zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následující po zesplatnění , datum, do , datum, . Žalovaná dluh nezaplatila ani po výzvě zástupce žalobkyně., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně ve věci ověření úvěruschopnosti žalované sdělila, že vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalované v bankovních a nebankovních registrech), dále zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalované z výpisu z bankovního účtu žalované, kdy žalobkyně vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalované, přičemž na základě toho zjistila, že žalovaná je schopna hradit úvěr ve výši , částka, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobkyně tak nerozporoval.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně, ani žalovaná se k této výzvě, která jim byla řádně doručena, nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná jakožto zákazník uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu, dle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná měla podle smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s úrokem, tj. celkem částku , částka, s tím, že byla povinna hradit minimální měsíční platby do doby, než uhradí celou částku, kdy konkrétní výši a počet plateb byla žalované sdělen každý měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. , a to v 40 týdenních splátkách po , částka, , přičemž první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy.6. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne , datum, byla ve prospěch účtu žalované zaslána částka , částka, a dne , datum, částku , částka, .7. Z přehledu plateb a ze sdělení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaná z titulu smlouvy č. , hodnota, právnímu předchůdci žalobkyně splatila celkem , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.9. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, spolu s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni.10. Z výzvy k plnění ze dne , datum, spolu s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná měla podle textu smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s úrokem, tj. celkem ve výši , částka, v měsíčních splátkách. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplatila, když zaplatila pouze , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámil. K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne , datum, . Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a ničeho již nezaplatila.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:13. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž podle § 2390 uvedeného zákona přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjčky došlo po , datum, , je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.15. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.20. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Pohledávka právní předchů