9 C 293/2025-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněných povinností žalovaného ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, , přičemž pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit úrok v pevné výši , částka, , dále paušální ceny za plnění a služby související s poskytnutím úvěru ve výši , částka, , za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, s tím, že poslední splátka byla splatná do , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, ve výši , částka, , s tím, že celkem žalovaná uhradil , částka, . Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, která činila na jistině úvěru , částka, , úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala po žalované smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok vyčíslený od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do , datum, ve výši , částka, a dále úrok ve výši 8 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná přes předžalobní výzvu doručenou dne , datum, dlužnou částku neuhradila., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně ve věci ověření úvěruschopnosti žalované sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnosti žalované lustrací žalované z veřejně dostupných databází ISIR, SOLUS, BRKI, NRKI. Dále byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové a jiné poměry a tyto informace od žalované uvedené v žádosti o úvěr ze dne , datum, byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované (pracovní smlouva a výplatní pásky). Z těchto vyplývá, že žalovaná byla od , datum, zaměstnána na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, ., výše měsíčních příjmů činila , částka, a výdajů , částka, , použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku , částka, .3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně, ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily a s tímto postupem soudu tak tzv. fikcí souhlasily (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Na základě předložených listin soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaná dne , datum, žádala právní předchůdkyni žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., o poskytnutí úvěru v částce , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala uhradit ve 14měsíčních splátkách po , částka, s tím, že RPSN bylo sjednáno ve výši 272,48 %. Žalovaná měla dále podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku spolu s úrokem v pevné výši , částka, , dále paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím úvěru ve výši , částka, za administrativní činnost, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, , tj. celkem , částka, (zjištěno ze Smlouvy o úvěru a předpisu splátek). Žalovaná uhradila celkem částku ve výši , částka, (zjištěno z transakční historie). V rámci ověření úvěruschopnosti byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové a jiné poměry, s tím, že uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnána na dobu neurčitou, výše měsíčních příjmů činila , částka, a výdajů , částka, (zjištěno ze žádosti o úvěr ze dne , datum, , pracovní smlouvy a výplatních pásek). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby doručené dne , datum, . Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a ničeho již nezaplatila.5. Soud věc posoudil podle následujících ustanovení:6. Právní předchůdkyně žalobkyně měla v úmyslu uzavřít s žalovanou smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná, a to na straně úvěrované, smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Soud se dále zabýval otázkou platnosti Smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu § 580 a 588 o. z., pokud jde o sjednanou výši úrokové sazby.8. Ohledně zkoumání nemravnosti či mravnosti úroků a dalších ustanovení úvěrových smluv se dříve judikatura klonila k závěru, že tyto mohou být zkoumány pouze na námitku žalované- žalovaného. Nicméně s ohledem na aktuální judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Ústavního soudu ČR, kteří zaujali postoj takový, že spotřebitel musí být chráněn ex offo (z úřední povinnosti), a to i přes znění § 87 odst. 2 ZSÚ, které hovoří o nutnosti vznesení námitky, pak lze konstatovat, že je nutné spotřebitele chránit ex offo, a to i s ohledem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která uvedla, že dobré mravy buďto porušeny jsou a právní jednání je pak absolutně neplatné nebo porušeny nejsou a právní jednání je platné (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Absolutní neplatnost je v občanském zákoníku upravena v § 588 o. z., kde je rovněž uvedeno, že k ní soud přihlédne i bez návrhu (tedy ex offo). Soud je tak dle nové úpravy ve světle aktuální judikatury oprávněn přihlédnout k tomu, že jsou úroky, či jiná smluvní ujednání nemravná ex offo (je-li nemravnost zjevná, tedy nepochybná, resp. „do očí bijící“) a nikoliv až na základě námitky žalovaného.9. Jak bylo uvedeno výše, důležitým ukazatelem není jen úroková míra, ale i RPSN, které zahrnuje jak úrokovou míru, tak i poplatky spojené s úvěrem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).10. Soud poukazuje na to, že i pokud by byla smlouva shledána platnou, pak by mimo jistinu nemohly být přiznány žádné jiné náklady úvěru (úrok, poplatek za administrativní činnost, bezhotovostní inkaso, pojistná smlouva). To je patrné z toho, že žalovaná neměla dle formulářové smlouvy možnost se těmto nákladům vyhnout. RPSN bylo sjednáno ve výši 272,48 %. % ročně, což lze považovat za nemravné náklady úvěru. Soud v tomto ohledu poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , incidenční spisová značka, , kde je uvedeno „Soud se pak rovněž ztotožňuje s názorem žalované, že poplatek za poskytnutý úvěr sjednaný ve Smlouvě skutečně je jakýmsi skrytým úrokem, neboť je zcela bezvýznamné, že Smlouva hovoří o odměně za poskytnutí úvěru, převyšující poskytnutou částku, a současně nestanoví žádný explicitní úrok; jediným relevantním parametrem smlouvy je roční procentní sazba nákladů (RPSN), tedy vlastně cena, kterou příjemce úvěru platí za jeho poskytnutí (stejně i např. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , incidenční spisová značka, ). V daném případě RPSN, jak je uvedeno i v samotné Smlouvě, činí 177,51 %, což je sazba jednoznačně přemrštěná a neobvykle vysoká. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v době uzavření Smlouvy se obvyklá RPSN jiných bankovních i nebankovních institucí pohybovala v rozmezí 5-20 %, tudíž sazba žalobce ji převyšuje v průměru až dvanáctinásobně. Ujednání o tom ve Smlouvě pak soud vyhodnocuje jako rozporné s dobrými mravy a (relativně) neplatné podle ust. § 588 o. z. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), přičemž toto ujednání lze od Smlouvy oddělit při zachování její platnosti, tudíž jde o neplatnost toliko v této části Smlouvy (srov. § 57