9 C 302/2025-31 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s níže uvedeným odůvodněním: žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce , částka, , a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a pravidelné poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaný načerpal celkovou částku , částka, a celkově uhradil částku , částka, . Jelikož žalovaný přestal úvěr včas a řádně splácet, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil již ničeho a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku , částka, sestávající se z dlužné jistiny , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvních pokut ve výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje po žalovaném též zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku 12,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky 18 434 od , datum, do zaplacení ve výši 12%. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, přesto ničeho nezaplatil.2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv žalobkyně uvedla, že posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, zohlednila jeho věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí či způsob bydlení, žalobkyně nahlédla do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení.3. K výzvě soudu ohledně prokázání úvěruschopnosti žalobkyně odkázala na skutečnosti již uvedená v žalobě, tj. zejména metodiku k prověření úvěruschopnosti a dále uvedla, že zjišťovala, zda má žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů, provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR s negativním výsledkem, poukázala na skutečnost, že žalovaný svůj závazek bez problému hradil téměř rok, než došlo k zesplatnění úvěru.4. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, neboť žalobkyně a žalovaný dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:6. Ze smlouvy označené Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č.: , hodnota, ze dne , datum, a úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec s limitem , částka, , který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je zaměstnán ve , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem , částka, .7. Z potvrzení o ověření bonity klienta a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem , částka, , je svobodný, žije u rodičů, příjem ostatních členů domácnosti , částka, , měsíční výdaje domácnosti , částka, . Žalovaný byl lustrován mimo jiné v registrech SOLUS, NRKI, CEE, MVCR a to bez negativních záznamů.8. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný celkem uhradil na dluh celkem částku ve výši , částka, (celkem , hodnota, splátek po , částka, od května 2023 do března 2024 a dále již ničeho neuhradil)9. Ze zesplatňujícího dopisu ze dne , datum, a podacího archu soud zjistil, že dne , datum, byl žalovanému odeslán zesplatňující dopis na částku , částka, s výzvou k úhradě dluhu do 14 dnů.10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzvá k úhradě dlužné částky.11. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jak má žalobkyně obecně nastavené postupy k posouzení úvěruschopnosti jejích klientů.12. Soud nehodnotil ostatní předložené listiny, neboť z nich nebylo zjištěno ničeho rozhodného ve věci, případně se vztahovaly ke skutečnostem prokázaným jiným způsobem.13. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, . Celkem žalovaný žalobkyni zaplatil , částka, .14. Co se týče prověřování úvěruschopnosti, tak žalobkyně pouze tvrdila, že vycházela z metodiky k prověření úvěruschopnosti a dále zjišťovala, zda má žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů.15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Podle § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problém