11 C 92/2026-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy č. , hodnota, o rizikovém životním pojištění , Anonymizováno, s počátkem pojištění dne , datum, . Žalovaná se smlouvou zavázala k úhradě pojistného ve výši , částka, za pojistné období v délce měsíční. První pojistné bylo splatné dne , datum, . Pojistní smlouva zanikla dohodou účastníků uplynutím dne , datum, . Za dobu trvání pojištění zůstala žalovaná žalobkyni dlužna na pojistném částku , částka, , kterou neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí právním zástupcem žalobkyně dne , datum, . Žalobkyně požaduje i kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši za období počínaje dnem , datum, do , datum, , tedy do dne podání žaloby, celkem ve výši , částka, .V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Polské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 14 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky (čl. 17 citovaného nařízení).Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, o rizikovém životním pojištění , Anonymizováno, , na jejímž základě žalované vznikla povinnost platit pojistné ve smluvené měsíční výši , částka, . Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, , a to s počátkem pojištění od , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly pojistné podmínky ve smlouvě vyjmenované. Dohodou účastníků pojistní smlouva zanikla uplynutím dne , datum, . Žalovaná za dobu trvání pojistné smlouvy neuhradila na pojistném ničeho a zůstala žalobkyni dlužna pojistné ve výši , částka, . K úhradě dlužného pojistného žalobkyně žalovanou upomínala, naposledy předžalobní upomínkou jejího právního zástupce, podanou k poštovní přepravě dne , datum, . Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.Po právní stránce soud věc posoudil následovně:Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Polská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z pojistných podmínek, kterou jsou součástí smlouvy.Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 2758 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 2804 o. z. zaniklo a žalovaná ke dni vyhlášení rozsudku dluží částku uvedenou v žalobě, jelikož podle § 2782 má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl, příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou , částka, , tj. odměnou za 3 úkon právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve znění účinném od , datum, za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí , částka, ,- odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT)- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši , částka, .O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.