15 C 143/2026-17 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

ECLI: ECLI:CZ:OSMB:2026:15.C.143.2026.1
Datum: 2026-06-18
Předmět: o 290 462,50 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 26 z. č. 117/1995 Sb., § 84 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 290 462,50 Kč s příslušenstvím (§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 26 z. č. 117/1995 Sb., § 84 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o Úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, dne , datum, , jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření Stavební spořitelny české spořitelny, a.s. Dle čl. 1.2 Smlouvy se vztahy mezi stranami řídí též Ceníkem žalobce. Na základě této Smlouvy se zavázal žalobce zřídit a vést žalovanému účet stavebního spoření do Cílové částky a dále poskytnout žalovanému při splnění sjednaných podmínek úvěr ze stavebního spoření/překlenovací úvěr. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně postupovala v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, s platnými schvalovací strategiemi a principy obezřetného úvěrování. Při schvalování úvěru vycházela z údajů, které mu poskytl žalovaný v rozsahu dostatečném a přiměřeném k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru, které jsou relevantní pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně se pouze s poskytnutými informacemi od žalovaného nespokojila, a proto kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR, posuzovala schopnost žalovaného splácet na základě svých automatizovaných modelů, které vycházejí z disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházel z částky životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítala s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení a to vše s ohledem na ustanovení § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které možnost využití automatizovaných modelů výpočtů připouští. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla žalobkyní zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného žalobkyně žádosti vyhověla. Žalobkyně svoji povinnost splnila, když zřídila a vedla žalovanému účet stavebního spoření, a dále v souladu s odst. 3.1. b) Smlouvy poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, dle odst. 3.1 a) Smlouvy, a to bezhotovostním převodem. Úvěr byl sjednán jako účelový - za účelem změny, údržby domu/bytu dle čl. 3.2 Smlouvy. Žalovaný se dle odst. 8.1. Smlouvy zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru. Touto splátkou se dle odst. 8.6. Smlouvy žalovaný zavázal splácet nejen jistinu úvěru, ale dále též úroky sjednané v souladu s odst. 4.1. Smlouvy ve výši 6,69 % ročně, úroky z prodlení a dále poplatky dle odst. 5 Smlouvy, smluvní pokuty a náklady a další služby spojené s vedením úvěrového účtu a poskytnutím úvěru. Dále se dle odst. 3.4. Smlouvy zavázal žalovaný poskytnout nejpozději do , datum, doklad o použití čerpaných prostředků na Smlouvou sjednaný účel. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle odst. 10.1. Smlouvy o úvěru má žalobce právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením požadovat po žalovaném smluvní pokutu představující rozdíl mezi roční úrokovou mírou 10 % a aktuální úrokovou mírou úroku z prodlení, a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Dále byl žalobce oprávněn v souladu s odst. 10.1. b) podmínek prohlásit úvěr za zcela splatný a požadovat zaplacení veškerých dlužných částek včetně příslušenství. Jelikož žalovaný neuhradil zcela žádnou splátku za měsíce 11/2024, 12/2024, 1/2025, 2/2025, 3/2025 a to ani po výzvě ze dne , datum, , využil žalobce svého práva a prohlásil úvěr za zcela splatný dne , datum, , a to ke dni dopisem určeném, tj. , datum, , neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru zároveň. Žalovaný se tak dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku , částka, na jistině, poplatky v celkové výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úrok 6,69 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12%.2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem , Anonymizováno, republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dále jen „nařízení“. Dle čl. 4 odst. 1 nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 1 nařízení tedy může být žalovaný žalován u soudu České republiky a Okresní soud v , adresa, je tak mezinárodně příslušný k projednání věci.3. Pro určení rozhodného hmotného práva se použije Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Toto nařízení se použije pro smlouvy uzavřené po , datum, . Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Smluvní strany zvolily jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z článku 8. odst. 8.4 úvěrových podmínek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, .4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze smlouvy o úvěru, úvěrových podmínek , právnická osoba, ., ceníku , právnická osoba, . pro fyzické osoby, má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o Úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, dne , datum, , jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření Stavební spořitelny české spořitelny, a.s. Dle čl. 1.2 Smlouvy se vztahy mezi stranami řídí též ceníkem žalobce. Na základě této Smlouvy se zavázal žalobce zřídit a vést žalovanému účet stavebního spoření do Cílové částky a dále poskytnout žalovanému při splnění sjednaných podmínek úvěr ze stavebního spoření/překlenovací úvěr. Žalobce při schvalování úvěru vycházel z údajů, které mu poskytl žalovaný v rozsahu dostatečném a přiměřeném k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru, které jsou relevantní pro posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž si rozhodné informace aktivně vyžádal z relevantních vnitřních i vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR. Žalobce dále posuzoval schopnost žalovaného splácet na základě svých automatizovaných modelů. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla žalobcem zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, jak je uvedeno výše, žalobce žádosti vyhověl. Žalobce svoji povinnost splnil, když zřídil a vedl žalovanému účet stavebního spoření, a dále v souladu s odst. 3.1. b) Smlouvy poskytl žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, dle odst. 3.1 a) Smlouvy, a to bezhotovostním převodem. Úvěr byl sjednán jako účelový - za účelem změny, údržby domu/bytu dle čl. 3.2 Smlouvy. Žalovaný se dle odst. 8.1. Smlouvy zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru. Touto splátkou se dle odst. 8.6. Smlouvy žalovaný zavázal splácet nejen jistinu úvěru, ale dále též úroky sjednané v souladu s odst. 4.1. Smlouvy ve výši 6,69 % ročně, úroky z prodlení a dále poplatky dle odst. 5 Smlouvy, smluvní pokuty a náklady a další služby spojené s vedením úvěrového účtu a poskytnutím úvěru. Dále se dle odst. 3.4. Smlouvy zavázal žalovaný poskytnout nejpozději do , datum, doklad o použití čerpaných pro

Citovaná ustanovení

§ 26 (117/1995 Sb.)§ 84 (257/2016 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)