19 C 399/2025-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 325,83 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo , IBAN, ze dne 20. 9. 2024 do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , adresa, , , adresa, elektřinu, včetně distribučních a souvisejících služeb, žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral a za tyto služby se zavázal řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny v množství 3 297 KWH za období od 26. 9. 2024 do 28. 2. 2025 fakturou č. , tel. číslo, ze dne 12. 3. 2025, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 24 325,83 Kč, který však žalovaný nezaplatil. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 10. 2025.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, v řízení zůstal zcela pasivní.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z listiny „Informace a sdělení před uzavřením Smlouvy“ a ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí číslo , IBAN, ze dne 20. 9. 2024 včetně Ceníku Variant PRO na 2 roky 9/24 bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , adresa, , , adresa, a žalovaný se zavázal řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 24 měsíců a pro toto základní období byla sjednána produktová řada Variant PRO a cena za dodávku elektřiny, která je pro toto období neměnná, je stanovena Ceníkem Variant PRO na 2 roky 9/24 přiloženým ke Smlouvě.6. Z faktury číslo , hodnota, ze dne 12. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému odebranou elektřinu v množství 3,297 MWh za období od 26. 9. 2024 do 28. 2. 2025 v částce 24 325,83 Kč. Faktura byla splatná 26. 3. 2025.7. Z Předžalobní výzvy k úhradě závazků ze dne 6. 10. 2025 včetně poštovního podacího lístku číslo RR2740793243F z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byla před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 24 325,83 Kč spolu s úhradou nákladů na právní zastoupení žalobkyně.8. Výpisem z obchodního rejstříku prokázala žalobkyně svou procesní subjektivitu.9. Z výše uvedeného soud učinil závěr o skutkovém stavu:10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 9. 2024 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, , v jejímž rámci se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, a žalovaný se zavázal hradit sjednané zálohy a vyúčtování. Žalobkyně následně žalovanému vystavila fakturu č. , hodnota, ze dne 12. 3. 2025 na částku 24 325,83 Kč za odebranou elektřinu v období od 26. 9. 2024 do 28. 2. 2025 splatnou dne 26. 3. 2025. Žalovaný ničeho na dlužnou částku nezaplatil.11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:12. Právní vztah účastníků soud posuzoval podle ustanovení z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Speciální úpravou je pak zákon číslo 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“).13. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.14. Podle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.17. Po zjištění skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce, z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené na základě § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný však neuhradil řádně a včas cenu za dodané služby elektřinu a ocitl se tak v prodlení dle § 1968 o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku žalobkyně cokoliv zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Soud dále přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení požadované dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.18. Soud proto žalobě zcela vyhověl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 325,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 325,83 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 789 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 974 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 325,83 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.20. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.