20 C 8/2026-33 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k nadepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, fois , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s limitem, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací, jež byly následně ověřeny lustrací v registrech a databázích. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru i přes upomínku žalobkyně nehradil řádně a včas, celkem uhradil pouze částku , částka, . V důsledku porušení smluvních povinností žalobkyně dle části 5 odst. 8 smlouvy od smlouvy odstoupila a pohledávka se stala splatná ke dni , datum, . Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný naposledy žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky rozhodnout o žalobě podle čl. 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).4. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bylo soudem ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, a to přestože žaloba byla částečně zamítnuta, neboť s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , lze rozhodnout i bez nařízení jednání (s tím obě strany sporu souhlasily), když zamítavý výrokem je výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu.5. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázané.6. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru N-TIMES č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem až do ve výše , částka, , s možností opakovaného čerpání a se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 26,82 % ročně. Žalovaný načerpal celkem částku , částka, ke koupi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou byl povinen žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . První splátka byla splatná dne , datum, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to , částka, za první písemnou upomínku, , částka, za druhou upomínku a , částka, za ukončení smlouvy žalobkyní z důvodu prodlení žalovaného trvajícího alespoň tři měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné pojistné podmínky. (smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. , hodnota, včetně sazebníku a všeobecných pojistných podmínek, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr)7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši , částka, měsíčně, má náklady na bydlení ve výši , částka, , splátky úvěru činí , částka, , údaje byly ověřeny pouze v příslušných databázích a registrech (SOLUS, centrální evidence exekucí) a občanského průkazu. Příjmy a výdaje žalovaného jinak ověřovány nebyly. (zpráva o posouzení úvěruschopnosti včetně výsledku)8. Z důvodu porušení smluvních povinností žalobkyně dopisem ze dne , datum, odstoupila od smlouvy a žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky. (dopis ze dne , datum, )9. K zaplacení žalované částky do sedmi dnů od datace dopisu byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, odeslaným dne , datum, . Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně potvrzení podání ze dne , datum, ).10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.19. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla úvěr, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost žalovaného měla být zkoumána pouze v registrech SOLUS a centrální evidenci exekucí, které navíc žalobkyně nedoložila. Žalovaným tvrzený příjem žalobkyně neověřila. Výdaje žalovaného vůbec zkoumány nebyly. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a neověřila, zda žalovaný nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).20. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, v