23 C 41/2026-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 26 855 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 4. 8. 2024 uzavřela se žalovanou Smlouvu o zápůjčce, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni úvěr ve výši 15 000 Kč společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 000 Kč nejpozději do 11. 10. 2024. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala její úvěruschopnost, když si vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů od žalované. Žalobkyně žalované poskytla prostředky bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Žalovaná (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradila.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že si peníze půjčila, neboť se stala obětí podvodníka, který je z ní vylákal.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z dokumentu nazvaného Smlouva o zápůjčce datovaného dnem 4. 8. 2024 a všeobecných obchodních podmínek je patrné, že má představovat smlouvu uzavřenou na dálku, když tento dokument není opatřen podpisem úvěrovaného, který je označen jako , Jméno žalované, .5. Z výpisu z běžného účtu ze dne 30. 8. 2024 vyplývá, že z účtu žalované byla dne 4. 8. 2024 uhrazena částka 1 Kč. Dále je z výpisu z účtu z téhož dne patrno, že na účet žalované byla dne 4. 8. 2024 poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 27. 2. 2026 plyne, že žalovaná je majitelkou účtu č. , č. účtu, a že na tento účet byla dne 4. 8. 2024 připsána částka 15 000 Kč.6. Z upomínky ze dne 7. 9. 2024 a ze dne 18. 9. 2024 je patrné, že žalobkyně vyhotovila dopisy, na základě kterých upomínala žalovanou o zaplacení dluhu.7. Z výzvy ze dne 29. 7. 2025 a podacího lístku z 30. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů.8. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že žalovaná nepracuje. Její příjem činí invalidní důchod III. stupně, pobírá cca 24 000 Kč. Žije se synem, ke kterému má vyživovací povinnost, syn je nezletilý, je mu 15 let. Pobírá na něj sirotčí důchod cca 10 000 Kč měsíčně. Je zadlužená, dluží cca 1 200 000 Kč. Jsou proti ní vedena exekuční řízení, tento měsíc platila na splátkách exekutorce asi 15 000 Kč. Za bydlení platí v rozmezí 7 000 Kč až 13 000 Kč měsíčně. Platí ještě telefon, což teď činí asi 10 000 Kč měsíčně. Žije s přítelem, který je bez práce.9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.16. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku 15 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala její výdaje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalované a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, nemohla znát finanční situaci žalované, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ, když součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).17. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).18. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 15 000 Kč, tj. částka, kterou žalobkyně žalované poskytla, když soud vycházel z toho, že žalovaná žalobkyni na svůj dluh nic neuhradila.19. Co se týče splatnosti částky 15 000 Kč dospěl soud k závěru, že se žalovaná do prodlení se zaplacením nedostala. Soud vycházel z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je s ohledem na neplatnost smlouvy spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ke splatnosti žalované částky tedy z hlediska tohoto ustanovení dosud nedošlo. Proto soud nevyhověl žalobkyni co do úroku z prodlení a splatnost uvedené částky nastavil až ve výroku rozsudku, dle možností žalované, kdy tato je zároveň pariční lhůtou dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná navrhla, aby jí byly uloženy měsíční splátky ve výši 1 000 Kč, což se soudu vzhledem finančním možnostem žalované, které byly během jednaní zjištěny jeví jako částka přiměřená. Soud shledal za adekvátní, aby žalovaná splácela dluh po 1000 Kč měsíčně a splátky nastavil v souladu s návrhem žalované ve výroku I tohoto rozsudku.20. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).21. Při rozhodování o náhradě nák