23 C 57/2026-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 400 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č., hodnota, , uzavřené dne 20. 11. 2025 prostřednictvím webového portálu žalobkyně www.svycarskapujcka.cz, kde žalovaný požádal o poskytnutí úvěru a podepsal smluvní dokumentaci tím, že do příslušného formuláře zadal kód, který obdržel v SMS zprávě na své telefonní číslo. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím propojení s bankovním účtem žalovaného, kdy žalovaný zaslal žalobkyni ověřovací platbu ve výši 1 Kč a jako variabilní symbol uvedl číslo smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému dne 20. 11. 2025 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 1 % denně z jistiny, kapitalizovaným částkou 5 400 Kč nejpozději splatných do 20. 12. 2025. Celková výše jistiny spolu s úrokem činila 20 400 Kč. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní písemně upomínán a následně dne 10. 2. 2026 žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku. Žalovaný ničeho neuhradil, proto žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 20 400 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 11,5 % ročně od 21. 12. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný uvedl, že nárok neuznává, neboť smlouva je absolutně neplatná, protože žalobkyně nesplnila svoji povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, dále pak z důvodu nepřiměřené výše RPSN příčící se dobrým mravům. Žalobkyně ani neprokázala uzavření smlouvy na dálku. Žalovaný na úvěr uhradil částku 100 Kč. Žalovaný dále uvedl, že v době uzavírání smlouvy měl již více závazků, které hradil, postupně se dostal do dluhové pasti. Žalovaný je závislá na hazardu, od dubna 2026 plánuje dobrovolnou hospitalizaci v , adresa, kde již dříve absolvoval léčbu. S ohledem na své finanční možnosti navrhl, aby soud rozhodl o splnění jeho dluhu ve splátkách.3. Mezi stranami nebylo sporu o to, že žalobkyně poskytla částku 15 000 Kč na účet žalovaného.4. Soud na základě provedeného dokazování, dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z dokumentu nazvaného Smlouva o úvěru ID: , Anonymizováno, datovaného dnem 20. 11. 2025 je patrné, že má představovat smlouvu uzavřenou na dálku, když tento dokument není opatřen podpisem úvěrovaného, který je označen jako , Jméno žalovaného, . Na základě této listiny, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , hodnota, . Výše úrokové sazby činila 1,2 % denně (RPSN 4 114 %). Úvěr byl splatný nejpozději do 20. 12. 2025. Informace o úvěru měly být úvěrovanému poskytnuty formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.6. Z potvrzení o provedené platbě the pay bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 20. 11. 2025 na účet č. , č. účtu, částku ve výši 15 000 Kč. Z potvrzení , právnická osoba, bylo zjištěno, že z účtu paní , jméno FO, bylo žalobkyni dne 14. 1. 2026 uhrazena částka 100 Kč.7. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2026 a z potvrzení o odeslání zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 7. 2. 2026, která byla žalovanému odeslána 10. 2. 2026.8. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že pracuje ve škodovce, jeho příjmy činí 35 000 Kč měsíčně čistého. Bydlí u rodičů, kterým přispívá částkou 3 000 Kč. Pak si platí částkou 700 Kč telefon a částkou 1 000 Kč penzijní připojištění. Dohromady má asi 7 půjček, dluží celkem cca 300 000 Kč. Nadto dluží svým rodičům asi 500 000 Kč. Exekuce zatím nemá. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Dluhy zatím nesplácí, čeká, jak to dopadne u finančního arbitra. Je závislý na hazardu, v dubnu nastupuje do , adresa, na léčení, po tu dobu bude čerpat nemocenskou. Dlužnou částku by chtěl splácet částkou 1 000 Kč měsíčně.9. Soud neprovedl k důkazu návrh na zahájení řízení u finančního arbitra, emailovou žádost žalovaného o kopii smluv ze dne 28. 1. 2026, oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne 27. 2. 2026 a žádost o vystavení kopie smlouvy o úvěru, neboť již provedenými důkazy byl skutkový stav náležitě objasněn.10. Soud k projednání věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně nedostavila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že smlouva o úvěru byla uzavřena s žalovaným ve znění, ve kterém ji soudu předložila a dále aby řádně tvrdila a prokázala, jak ověřila totožnost úvěrovaného. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že smlouva předloženého znění byla mezi účastníky uzavřena, je nicméně patrno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil 100 Kč.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Co se týče splatnosti částky 14 900 Kč dospěl soud k závěru, že se žalovaný do prodlení se zaplacením nedostal. Soud vycházel z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je s ohledem na neplatnost smlouvy spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ke splatnosti žalované částky tedy z hlediska tohoto ustanovení dosud nedošlo. Proto soud nevyhověl žalobkyni co do úroku z prodlení a splatnost uvedené částky nastavil až ve výroku rozsudku, dle možností žalovaného, kdy tato je zároveň pariční lhůtou dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný navrhl, aby mu byly uloženy měsíční splátky ve výši 1 000 Kč, což se soudu vzhledem k finančním možnostem žalovaného, které byly během jednaní zjištěny jeví jako částka přiměřená. Soud shledal za adekvátní, aby žalovaný splácel dluh po 1000 Kč měsíčně a splátky nastavil v souladu s návrhem žalovaného ve výroku I tohoto rozsudku.14. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši 14 900 Kč s rozložením povinnosti platit uvedenou částku do splátek po 1 000 Kč měsíčně, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a poplatků.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení 1 496 Kč, přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 436 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 400 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tedy náh