7 C 33/2026-27 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je na základě usnesení o příklepu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydaného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , podílovým spoluvlastníkem ve výši id. ½ pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je dům čp. 3 v k. ú. , adresa, (dále jen „Nemovitost“). Druhým podílovým spoluvlastníkem Nemovitosti ve výši id. ½ je žalovaný, který Nemovitost užívá celou, přestože jej žalobce dopisem ze dne , datum, vyzval k vyklizení a předání části Nemovitosti, která odpovídá spoluvlastnickému podílu žalobce. Žalovaný následně vyhověl výzvám žalobce k hrazení bezdůvodného obohacení vyplývajícího z nadužívání Nemovitosti i v části odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobce, tedy až do července 2023 hradil žalobcem požadovanou náhradu za bezdůvodné obohacení. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, bez dne , datum, , jímž byla zjištěna výše obvyklého měsíčního nájemného , částka, za celou Nemovitost. Dopisem ze dne , datum, žalobce vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši , částka, měsíčně coby bezdůvodného obohacení žalovaného vzniklého nadužíváním Nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného. Žalobce dále vyzval dopisem ze dne , datum, žalovaného k úhradě částky , částka, nejpozději do , datum, představující bezdůvodné obohacení za užívání ½ Nemovitosti ve vlastnictví žalobce v období od , datum, do , datum, , žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobce tak nyní po žalovaném nárokuje vydání bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitosti za období od , datum, do , datum, , tj. za 10 měsíců po , částka, , příslušenství ve formě úroku z prodlení pak požaduje ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění, resp. po podání žaloby.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. v případě žalovaného soud jeho souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:5. Náhledem do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce a žalovaný jsou každý spoluvlastníkem jedné ideální ½ pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .6. Ze spisu vedeného Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, vzal soud za prokázané, že žalobce nabyl své vlastnické právo na základě usnesení o příklepu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vydaného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, .7. Z odborného posudku č. 2466/36/2021 vypracovaného dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové, se podává, že obvyklý nájem celé Nemovitosti by činil , částka, měsíčně. Znalec při stanovení obvyklého nájmu vycházel z nabídky pronájmů bytů v rodinných domech z nabídky na www.sreality.cz a jelikož mu nebyla umožněna prohlídka interiéru domu, přiklonil se k výši nájemného u dolní hranice možného rozpětí. Výše obvyklého měsíčního nájemného za užívání podílu o velikosti ½ Nemovitosti by činila , částka, .8. Dopisem ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, z titulu náhrady za užívání ½ Nemovitosti ve vlastnictví žalobce za období od , datum, do , datum, .9. Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky , částka, z titulu náhrady za užívání ½ Nemovitosti ve vlastnictví žalobce v období od , datum, do , datum, , a to nejpozději do , datum, . Z podacího archu ze dne , datum, má soud za prokázané, že dopis byl žalovanému odeslán dne , datum10. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Účastníci řízení jsou spoluvlastníky Nemovitosti, každý id. ½, přičemž žalovaný užívá Nemovitost celou, a to bez právního důvodu. Za užívání celé Nemovitosti, resp. za nadužívání podílu žalobce, nehradil žalobci nájemné, přičemž obvyklé nájemné za užívání celé Nemovitosti bylo stanoveno odborným posudkem na částku , částka, měsíčně, nájemné za ½ Nemovitosti tak odpovídá částce , částka, měsíčně. Za období od , datum, do , datum, tak žalovaný dluží žalobci částku , částka, (10 x , částka, ), k úhradě dlužné částky byl žalovaná vyzýván dopisem ze dne , datum, .11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný, výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, uvádí, že „spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno.“16. Vzhledem k tomu, že žalovaný užívá celou Nemovitost i nadále po právní moci usnesení o příklepu, tj. po nabytí spoluvlastnického podílu žalobcem, došlo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Výši tohoto obohacení je s ohledem na shora citovanou judikaturu třeba odvozovat od prospěchu spočívajícího ve výkonu nájemního práva, jejž žalovaný získal, tj. v podobě nájemného v obvyklé výši za polovinu Nemovitosti. Žalobce prokázal tvrzení obsažená v žalobě, žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a neuvedl nic na svoji obranu, soud proto návrhu žalobce beze zbytku vyhověl, příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .18. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.19. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.