7 C 49/2026-28 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 21,27 % ročně a s poplatky dle sazebníku v měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a ocitla se v prodlení se splácením. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , poplatků v celkové výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Jelikož se žalovaná, ač řádně obeslána, k jednání nedostavila, neomluvila se a nepožádala ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:5. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, na nákup mobilního telefonu. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 21,27 % ročně, a to v pravidelných 10 měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni v měsíci. Částku ve výši , částka, vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně z účtu č. , č. účtu, na účet žalované č. , hodnota, -, Anonymizováno, dne , datum, (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem transakcí a přehledem bankovních účtů společnosti , právnická osoba, .).6. Žalovaná nezaplatila na poskytnutý úvěr ničeho (prokázáno tabulkou nazvanou jako rozklad splátek).7. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyrozuměla žalovanou, že odstupuje od smlouvy o úvěru č. , hodnota, z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru.8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).9. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která jí byla odeslána dne , datum, , žalovaná měla dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, (prokázáno výzvou k plnění ze dne , datum, včetně sjetiny z online systému sledování zásilek , právnická osoba, .).10. Soud neprovedl důkaz listinou nazvanou jako relevantní příloha, neboť žalobkyně neuvedla, jaké skutečnosti mají být touto listinou prokázány.11. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).12. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.20. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.21. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.23. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.24. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.25. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.26. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné soci