9 C 380/2025-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, s poukazem zejména na následující skutečnosti: účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen Smlouva o úvěru), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Nedílnou součástí smlouvy byly taktéž všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . a ceník , právnická osoba, . V návaznosti na uzavření Smlouvy o úvěru žalobkyně a žalovaný uzavřeli následující dodatek ze dne , datum, , kterým se mění splatnost splátek k 11. dni v měsíci, a dodatek ze dne , datum, , kterým se mění splatnost splátek k 9. dni v měsíci. V souladu s čl. 2.1 Smlouvy o úvěru bylo po uzavření Smlouvy o úvěru žalovanému umožněno čerpat úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši , částka, , který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat až do výše splacené části úvěru. Úvěr byl na základě souhlasu žalovaného v čl. 3.2 Smlouvy o úvěru žalovaným splácen inkasem z jím určeného bankovního účtu, tak, že příslušnou splátku žalobkyně strhla ze splátkového účtu žalovaného bez dalšího příkazu a vyrozumění. V souladu s čl. 5.2 Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal až do úplného splacení všech pohledávek žalobkyně ze Smlouvy o úvěru, aby byl na splátkovém účtu udržován dostatečný disponibilní zůstatek a souhlas s inkasem nebyl omezen nebo předčasně zrušen. Žalovaný se zavázal dle čl. 3.1 Smlouvy o úvěru dlužnou částku splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , splatných vždy k 9. dni měsíce. Žalovaný svůj závazek vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr nesplnil a po zesplatnění úvěru na jistině dluží , částka, , přičemž výše žalované jistiny je rozdílem mezi součtem výše poskytnutého úvěru (, částka, ) a účtovaných poplatků (, částka, ). Za poskytnuté finanční prostředky se žalovaný v čl. 1.2 Smlouvy o úvěru zavázal žalobkyní platit úroky 16,9 % p. a., a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy o úvěru a dle platného Ceníku. Úrok je počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru. V rámci prodlužnického přístupu byla úroková sazba snížena na 12,75 % ročně od dne zesplatnění úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném nejen dlužnou jistinu ve výši 11 143, , částka, , ale i tyto částky: kapitalizovaný úrok v částce , částka, , který je tvořen úrokem ve výši 16,9 % p. a. a 12,75 % p. a. z částky dlužné jistiny za období ode dne uzavření Smlouvy o úvěru do předání nároku k soudnímu vymáhání (, datum, ); úrok z dlužné jistiny z částky , částka, od , datum, do zaplacení; kapitalizovaný zákonný úrok v částce , částka, , který je tvořen úrokem ve výši 12,75 % p. a. z dlužné částky , částka, za období ode dne následujícího zesplatnění, tj. , datum, , až do předání nároku k soudnímu vymáhání, tj. , datum, ; zákonný úrok z prodlení z žalované částky od , datum, do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala jej s účinností k danému dni k úhradě dlužné částky. Taktéž žalovaného vyzvala k zaplacení vymáhané částky předžalobní upomínkou.2. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla: žalobkyně před uzavřením Smlouvy o úvěru s žalovaným zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZSÚ“). Žalobkyně postupovala s odbornou péčí ve smyslu ustanovení § 75 ZSÚ, když detailně posuzovala schopnosti žalovaného, jako spotřebitele, splácet poskytnutý úvěr. Při posuzování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru vycházela žalobkyně z údajů získaných jak od žalovaného, tak ze třetích stran, jako je bankovní i nebankovní (CBCB/CCB, SOLUS) registr dlužníků, evidence exekucí a insolvenční rejstřík. Žalobkyně v tomto směru postupovala aktivně, když si tyto údaje aktivně vyžádala použitím standardizovaného formuláře v souladu s ustanovením § 86 ZSÚ. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posuzuje žalobkyně v každém případně individuálně a vynakládá aktivní činnost za účelem zjištění, zda dosavadní, ale i předpokládané, majetkové a osobní poměry žadatele odpovídají tomu, aby při vynaložení této odborné péče žalobce úvěr žadateli poskytla. Zaměstnanci žalobkyně jsou v rámci interní metodiky průběžně proškolováni, aby s klienty probrali a nastavili optimální způsob financování dle potřeby klienta. Žalobkyně má tedy za to, že odborné péče byla splněna, neboť při ověřování nespoléhala jen na informace jí poskytnuté v žádosti o úvěr žalovaným, ale úvěru schopnost žalovaného aktivně zjišťovala a poskytnuté informace ověřovala, čímž naplnila požadavky stanovené zákonem. Žalobkyně je proto přesvědčena, že dodržela při poskytnutí předmětného úvěru žalované všechny zákonné povinnosti. Dle detailního posouzení byla shledána schopnost žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet, přičemž byly taktéž vzaty v úvahu i veřejně dostupné údaje např. o tehdejší výši životního a existenčního minima. Měsíční splátka úvěru tak byla zcela v možnostech žalovaného s ohledem na ověření jeho pravidelných výdajů nejenom na případné splátky starších úvěrových závazků, ale i s ohledem na životní náklady. Žalobkyně se domnívá, že pokud by žalovanému úvěr neposkytla, jednalo by se o diskriminační opatření, když vše nasvědčovalo tomu, že žalovaný bude schopen tento svůj závazek řádně splácet. Ze zjištěných informací žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.5. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování úvěrů.6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , výpisů z úvěrového účtu, historie úvěru, VOP a ceníku soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o úvěru, dle které bylo žalovanému umožněno čerpat opakovaně úvěr do výše , částka, , v této výši byl i žalovanému poskytnut a žalovaný se jej zavázal uhradit v měsíčních splátkách po , částka, spolu s příslušenstvím dle ceníku a VOP, které byly nedílnou součástí smlouvy (smluvní úrok ve výši 12,75% p. a).7. Z historie úvěru vyplývá, že žalovaný úvěr nijak nesplácel.8. Ze zesplatňujícího dopisu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky s účinností k , datum, .9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván před podáním žaloby.10. Soud tak dospěl k tomuto skutkovému závěru: Účastníci uzavřeli Smlouvu o revolvingovém úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit splátkami po , částka, se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výši , částka, a tyto nijak nesplácel. Žalovaný svůj závazek vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr nesplnil a po zesplatnění úvěru na jistině dluží , částka, , přičemž výše žalované jistiny je rozdílem mezi součtem výše poskytnutého úvěru (, částka, ) a účtovaných poplatků (, částka, ).11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z