12 C 204/2020-54 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení [částka] s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] členskou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému členství ve fitness centru [anonymizováno] od [datum] a žalovaný se zavázal platit měsíční poplatek ve výši [částka] se splatností vždy k 1. dni v měsíci. Žalovaný však nehradil poplatek za členství řádně a včas a dostal se do prodlení. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné poplatky za členství celkem [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] členskou smlouvu, jejímž předmětem umožnění vstupu do fitness centra [anonymizováno]. Poplatek za členství ve výši [částka] měl být hrazen měsíčně vždy k 1. dni v měsíci. /viz členskou smlouvu ze dne [datum] Žalovaný žalobkyni neuhradil svůj dluh za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] /viz výpis z účtu pro [celé jméno žalovaného] k [datum] Žalobkyně žalovaného dopisem vyzvala, aby dlužnou částku zaplatil /viz předžalobní výzvu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 1 odst. 2 o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 9. Podle § 1746 odst. 2 o.z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 10. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva, na jejímž základě se žalovaný stal členem fitness centra [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa žalobkyně], což opravňovalo žalovaného neomezeně navštěvovat uvedené fitness centrum, za což se zavázal hradit měsíční poplatek ve výši [částka], a to i v případě, kdy služby fitness centra nevyužívá. Žalovaný však svou základní povinnost plynoucí ze smlouvy nesplnil, v období od [datum] do [datum] neuhradil ničeho. V daném případě se jedná o smlouvu typově neupravenou občanským zákoníkem (tzv. inominátní smlouva). Soud neshledal, že by smluvní ujednání byla v rozporu s dobrými mravy, porušovaly by veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit částku [částka] představující jeho dluh za období od [datum] do [datum]. 11. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (v daném případě vždy k 1. dni každého měsíce) se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Je pak věcí uvážení žalobkyně, od jakého dne bude úrok z prodlení uplatňovat v soudním řízení, nesměřuje-li její požadavek do doby před vznikem prodlení žalované. Soud proto žalobě vyhověl i v této části. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. 13. Lhůta k plnění byla stanovena ve výrocích I. a II. ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.