7 C 219/2020-28 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že [právnická osoba] se sídlem [adresa], [PSČ], [IČO] (dále jen "Spořitelna") a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i pohledávka za žalovaným. Spořitelna žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Spořitelna uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 13,40 % p.a. Dle Smlouvy si smluvní strany dohodly, že úroky i ceny za úkony podle Smlouvy je Spořitelna oprávněna připisovat k jistině úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce (kapitalizace). Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení. Při prodlení s placením splátek byla Spořitelna rovněž oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s výše popsaným příslušenstvím. Spořitelna tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu [datum]. Ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku [částka]. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje příslušenství, a to úrok z úvěru ve výši 13,40% p.a. ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru ničeho neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše písemně uznal dne [datum]. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného dne [datum] k úhradě dluhu písemně vyzvala. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky usnesením ze dne 11. 8. 2020, č. j. EPR 110152/2020-10, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), aby se ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaný se nevyjádřil, čímž se má za to, že s uvedeným postupem souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení ve věci a odpovídající skutkovému závěru: Soud má za zjištěno a prokázáno, že, jak vyplývá ze samotné listiny nazvané Uznání závazku /viz listina na č. l. 20 spisu/, uznal žalovaný dne [datum] vůči žalobkyni svůj dluh v celkové výši [částka] včetně příslušenství, které narůstá až do úplného uhrazení jistiny, co do důvodu i výše. Uvedl, že důvodem vzniku dluhu je neuhrazení dlužné částky, k jejímuž zaplacení je povinen na základě úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] s [právnická osoba] Dluh se zavázal zaplatit v plném rozsahu včetně příslušenství, které narůstá až do úplného uhrazení jistiny, a které bude dopočteno ke dni úhrady. Smlouva o úvěru [číslo] byla mezi žalovaným a [právnická osoba] se sídlem [adresa], [PSČ], [IČO] (dále jen "Spořitelna"), uzavřena dne [datum] /viz smlouva na č. l. 17 – 18 spisu/ a téhož dne byla žalovanému na účet [číslo] vedený na jeho jméno, převedena částka [částka] /viz listina Příkaz k úhradě na č. l. 19 Mezi Spořitelnou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky Spořitelny, včetně pohledávky za žalovaným /viz smlouva o postoupení pohledávek v elektronické podobě v systému ISAS/. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému [příjmení] písemně oznámeno dne [datum] /viz oznámení na č. l. 22 spisu/. Dne [datum] zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému dopis, kterým jej vyzvala k zaplacení celého dluhu vzniklého v souvislosti se smlouvou o úvěru vedenou na úvěrovém účtu [číslo] který byl veden původním věřitelem, ve výši [částka] /předžalobní výzva na č. l. 23 spisu/, a výzva byla téhož dne odeslána /podací arch na č. l. 24 5. Podle ust. 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném od [datum] (dále jen„ o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Dle ust. § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. 7. Uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká závazek nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Věřitel tak v řízení u soudu nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání a v rozsahu uznaného dluhu tak přechází důkazní břemeno na dlužníky, tedy ve sporu žalovaného účastníka. 8. S ohledem na shora uvedené, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy totiž žalovaný vůči žalobkyni písemně uznal, že dluh určený co do důvodu i výše zaplatí, založil tímto svým jednostranným právním úkonem adresovaným žalobkyni vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. V souzené věci, ve které se pak žalobkyně domáhá splnění takto zajištěného závazku, resp. uznaného dluhu spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalovaném. S ohledem na to, že však žalovaný neexistenci dluhu netvrdil, nadto, aby ji prokázal, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou. Žalovaný nedostál svému závazku řádně dluh zaplatit, žalobkyně proto oprávněně v souladu s uznáním dluhu požaduje po žalovaném nejen jistinu, ale i jím písemně uznané příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 13,4 % ročně a zákonného úroku z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterých účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši [částka] a dále nákladům vynaloženým za právní zastoupení. Tyto se sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši [částka] dle § 14b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní sužby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto vypočítaným nákladům pak dále přistupuje ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. 21% DPH ve výši [částka]. Postup dle § 14b vyhl. č 177/1996 Sb. je v daném případě namístě, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (z řady srov. kupř. věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 7 C 65/2016, 12 C 300/2019 či 12 c [číslo]). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).