16 C 255/2021 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr v celkové výši [částka], kdy tento měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Ke způsobu uzavření předmětné smlouvy žalobkyně uvedla, že úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, na níž se podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů. Žalovanému byl následně zřízen uživatelský účet, přes nějž došlo k sjednání úvěrové smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Ve věci soud nařídil jednání vzhledem k potřebě doplnění žalobních tvrzení a zejména pak označení důkazů k takovým tvrzením (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.), a to k otázce pasivní legitimace žalovaného (tj. otázce hmotného práva), konkrétnímu vzniku, resp. uzavření tvrzené smlouvy mezi účastníky prostřednictvím tzv. prostředků komunikace na dálku a poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Jen z přiložené smlouvy o úvěru, která není podepsána a dalších předložených listinných důkazů nebylo možné dovodit vznik úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a v žalobě označenou žalovaným. Označené (a předložené) důkazy bez dalšího neprokazují, že by právě žalovaný učinil projev vůle směřující k uzavření úvěrové smlouvy, ani že by jakkoli projevil vůli být uvedenou smlouvou vázán. Pouhé tvrzení žalobkyně bez uvedení právně relevantních důkazů nemohly postačovat bez dalšího k prokázání vzniku úvěrové smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a poskytnutí úvěru. U jednání nepřítomnou žalobkyni pak soud nemohl poučit o povinnosti k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., jak uvedeno výše. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Smlouva o revolvingovém úvěru, kde jsou jako účastníci označení právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný není opatřena podpisem ani jedné ze stran /viz smlouva o revolvingovém úvěru na č.l. 20 - 22, obchodní podmínky/. Žalovanému byly z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslány částky [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], žalovaný zpět na uvedený účet zaslal dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] / viz výpis z účtu žalovaného na č.l. 38 - 44 /. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínka č.l. 33 Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet celkem částku [částka], žalovaný vrátil částku celkem [částka]. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to pro absenci podpisu této smlouvy. Žalobkyně sice tuto skutečnost tvrdila, avšak nijak neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že smlouva uzavřena řádně nebyla. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 10. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému jistinu ve výši [částka], žalovaný jí vrátil částku [částka]. Jelikož smlouva o úvěru nebyla řádně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě úroků, ani na jiné poplatky. Soud proto žalobě vyhověl co do rozdílu v poskytnuté částce, ve zbylém rozsahu žalobu zamítl (výrok I., II. rozsudku). 11. Jelikož tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu bez právního titulu (s ohledem na neprokázanou existenci smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného ve výši [částka]. Žalovaný, který poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatil, je povinen žalobkyni vrátit plnění v rozsahu tohoto bezdůvodného obohacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění dopisem. Soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. rozsudku). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., za situace, kdy žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, podle obsahu spisu žádné náklady dosud pro jeho procesní pasivitu nevznikly.