17 C 252/2021-42 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 17 374 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a. s., [IČO] (dále je„ právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo„ [anonymizováno]“), uzavřel dne [datum] smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému užívat na smluvně vymezenou dobu, tj. po dobu trvání členství v programu Smlouva o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno 7 slov] určený dle požadavků žalovaného specifikovaných v žádosti o členství v programu a určený v předávacím protokole. K uzavření Smlouvy, tj. vzniku členství v Programu došlo prostřednictvím vyplnění žádosti žalovaného o vstup do Programu na stránkách [právnická osoba] a následnou akceptací této žádosti ze strany [právnická osoba]. Platnost smlouvy nastala úhradou prvního členského poplatku a účinnost smlouvy nastala převzetím vybraného zařízení zákazníkem, zde mobilního telefonu [anonymizováno 5 slov] v hodnotě 26 160 Kč. Žalovaný se zavázal hradit měsíční poplatky za členství v Programu, kdy první členský poplatek žalovaný uhradil před převzetím zařízení. Každá další měsíční úhrada byla splatná každý měsíc, v návaznosti na předem zaslané vyúčtování. Cena měsíčního poplatku za členství byla v daném případě stanovena v částce 1 090 Kč. Dle čl. 7 podmínek Programu byl žalovaný povinen vrátit převzatý přístroj nejpozději v den skončení Smlouvy a v případě, že by ze strany žalovaného nedošlo z jakéhokoliv důvodu k vrácení zařízení, byla [anonymizováno] dle čl. 7 podmínek Programu oprávněna požadovat po žalovaném úhradu hodnoty přístroje uvedené na předávacím protokolu, zde částku 26 160,00 Kč. Žalovaná částka 17 374 Kč se sestává z dlužných členských poplatků za období [anonymizována čtyři slova] [rok] [anonymizováno] výši po 1 090 Kč měsíčně, ze zbytkové hodnoty [anonymizována dvě slova] ve výši 12 714 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný ponechal žalobu bez vyjádření. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 1. Po provedeném dokazování vycházeje z listinných důkazů předložených žalobkyní, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný požádal o členství v programu právní předchůdkyně žalobkyně„ [anonymizována dvě slova] každý rok“, která na svých webových stránkách nabízí pronájem zařízení za předem uvedený měsíční poplatek. Členství žalovanému bylo schváleno a žalovaný dne [datum] převzal [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] v hodnotě 21 190 Kč, přičemž svým podpisem potvrdil, že se seznámil a že souhlasí s podmínkami programu včetně poplatků uvedených v čl. 8 podmínek /viz předávací protokol na č. l. 17 Podle čl. 2 podmínek je výše členského poplatku stanovena v ceníku, člen je povinen hradit členský poplatek pravidelně na základě předem zaslané faktury. Pokud nebude platba provedena ani na základě opakovaných výzev, může právní předchůdkyně žalobkyně zrušit členství. Podle čl. 4 je po celou dobu členství právní předchůdkyně žalobkyně výlučným vlastníkem [anonymizováno]. Podle článku 6.1 podmínek je smlouva uzavřena na dobu určitou a končí po 2 letech od převzetí [anonymizováno], není-li uvedeno jinak. Podle čl. 6 byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě prodlení člena s pravidelnými úhradami členského poplatku. Podle čl. 6 a 7.1 je člen povinen při ukončení smlouvy vrátit [anonymizováno] s veškerým příslušenstvím. Podle čl. 7 v případě, že člen [anonymizováno] nevrátí, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat úhradu hodnoty telefonu uvedenou na předávacím protokolu /viz podmínky programu na č. l. 13 a násl./. Žalovanému byly členské poplatky ve výši 1 090 Kč vyúčtovány jednotlivými fakturami za příslušný kalendářní měsíc. Žalovaný neuhradil členský poplatek za období [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], který byl splatný vždy do 24. dne příslušného měsíce /viz faktury na č. l. 18, 22, 27, 28/. Žalovanému byla za nevrácený telefon vyúčtována částka ve výši 12 714 Kč se splatností do [datum] /viz faktura na č.l. 29 Právní předchůdkyně postoupila pohledávku na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 19, potvrzení o zaplacení úplaty na č.l. 20, seznam postoupených pohledávek v elektronické podobě v aplikaci CEPR/, o čemž byl žalovaný ze strany právní předchůdkyně vyrozuměn dopisem ze dne [datum] /viz dopis na č.l. 23 Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou /viz předžalobní výzvu na č.l. 24 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení: 5. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Dle § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. 7. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaným byla platně sjednána smlouva, na základě které předala dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému k užívání na dobu 24 měsíců telefon značky [anonymizována tři slova] [příjmení], za což se žalovaný zavázal platit měsíční poplatek ve výši 1 090 Kč. Soud uvedenou smlouvu posoudil jako smlouvu nájemní ve smyslu § 2201 a násl. o. z., jelikož v daném případě nebyl sjednán převod vlastnického práva k předmětu nájmu (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 26/2004 a sp.zn. 4 Afs 24/2007). V opačném případě by se jednalo o finanční leasing, který spadá pod zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. Žalovaný však nájemné neplatil řádně a včas, když neuhradil nájemné za období od [datum] do [datum], kvůli čemuž smlouva zanikla. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 4 360 Kč. Z hlediska požadavku na zaplacení částky 12 714 Kč, jako náhrady za nevrácené zařízení, odkazuje soud na příslušná ujednání podmínek smlouvy, kdy dle čl. 6 a 7.1 je člen povinen při ukončení smlouvy vrátit iPhone s veškerým příslušenstvím a dle čl. 7 v případě, že by člen iPhone nevrátil, byla by právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat úhradu hodnoty telefonu uvedenou na předávacím protokolu. Soud proto i v tomto rozsahu nároku žalobkyně vyhověl a současně přiznal žalobkyni i požadovanou náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 513 o. z., která, byť je stanovená paušálně ve výši 300 Kč, odpovídá běžným nákladům na upomínání. 8. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka řádně postoupena, částku ve výši 17 374 Kč, a to včetně požadovaného příslušenství, když nezaplacením dluhu do dne splatnosti (dle jednotlivých faktur) se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. 9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 374 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS