17 C 361/2021-71 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 7 041,54 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že požadovaná peněžitá částka představuje cenu za poskytnuté koncové zařízení, cenu za pronájem koncového zařízení a smluvní pokutu za nevrácení pronajatého zařízení. Žalobkyně jako poskytovatelka služeb elektronických komunikací uzavřela s žalovaným dvě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] jejichž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně, jakožto i kupní smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení, a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy, jakožto i nájemní smlouva, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému specifikované koncové zařízení, a žalovaný se zavázal k úhradě nájemného. Žalobkyně služby elektronické komunikace poskytovala a žalovanému poskytla specifikovaná koncová zařízení, žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal splátky za koncové zařízení jakožto i nájemné vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních žalobkyně hradit. Žalobkyně proto zesplatnila zbývající splátky za uvedené zařízení v souladu s ujednáním ve splátkovém kalendáři. Jelikož žalovaný nevrátil pronajaté koncové zařízení, uplatnila žalobkyně také nárok na uhrazení smluvní pokuty. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 7 041,54 Kč, představující součet neuhrazených splátek za poskytnuté koncové zařízení, neuhrazeného nájemného a smluvní pokuty. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Závěr o skutkovém stavu je ten, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] jejichž nedílnou součástí byla kupní smlouva na koncové zařízení – [anonymizováno 5 slov], bez uvedení [anonymizováno], v celkové ceně 5 981 Kč, a to včetně všeobecných podmínek žalobkyně, se kterými žalovaný vyslovil souhlas svým podpisem. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému ke koupi výše specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí účastnických smluv. Splatnost jednotlivých měsíčních plateb byla stanovena tak, že tyto odpovídají datům splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalobkyně žalovanému koncové zařízení poskytla. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal hradit splátky za koncové zařízení vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních. Součástí účastnické smlouvy byla dále nájemní smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému koncové zařízení – [anonymizována čtyři slova], sériové číslo [anonymizováno], za které se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 50 Kč měsíčně dle platného ceníku žalobkyně. Jelikož však žalovaný nehradil jednotlivá vyúčtování, vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení pronajatého koncového zařízení, které však žalovaný nevrátil řádně a včas, pročež žalobkyně uplatnila smluvní pokutu za nevrácení zařízení ve výši 4 000 Kč. Konkrétně se jedná o fakturu [číslo] ve výši 2 080 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 4 000 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 310 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 306,55 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 310 Kč splatnou dne [datum] a [číslo] ve výši 34,99 Kč splatnou dne [datum], když předmětem těchto faktur jsou mimo ostatní platby (které nejsou předmětem tohoto řízení) vždy jednotlivé splátky koncového zařízení, dlužné nájemné a uplatněná smluvní pokuta. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně v souladu s ujednáním ve splátkovém kalendáři zbývající splátky žalovaného za uvedené zařízení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2079 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. 11. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byly platně uzavřeny obě účastnické smlouvy, které obsahovaly kupní smlouvu jakožto i nájemní smlouvu na výše specifikovaná koncová zařízení. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení kupní ceny, nájemného i uplatněné smluvní pokuty za nevrácení pronajatého koncového zařízení, které žalovanému vyúčtovala v jednotlivých fakturách, jež však žalovaný neuhradil. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala. 13. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 041,54 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.