17 C 365/2021-113 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 29 703 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalované dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši efektivní úrokové sazby 129,70 % ročně v 47 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 457 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, k datu podání žaloby uhradila pouze 42 117 Kč (27 027 Kč před zesplatněním, 15 090 Kč poté). Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná částka 29 703 Kč se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 20 624,80 Kč (přičemž tato nová jistina úvěru činila k datu zesplatnění 35 266,80 Kč a skládala se z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši 28 722,20 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 6 544,60 Kč), ze smluvních pokut v celkové výši 998 Kč (2× 499 Kč) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč (3× 200 Kč), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne [datum] do dne vyhotovení žaloby ([datum]), v žalobě blíže specifikované s ohledem na jednotlivé platby žalované, v celkové kapitalizované výši 7 481,43 Kč, a příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové výši 86,11 % ročně (za dobu od 91. dne prodlení pouze v nominální úrokové sazbě 10 % p. a.) z (původní) jistiny ve výši 28 722,20 Kč od [datum] do [datum] ve výši 465 Kč, z částky 28 025,60 Kč od [datum] do [datum] ve výši 161,04 Kč, z částky 25 425,60 Kč od [datum] do [datum] ve výši 411,68 Kč, z částky 22 825,60 Kč od [datum] do [datum] ve výši 214,56 a z částky 20 225,60 Kč od [datum] do zaplacení (nejvýše však v částce 128 620 Kč), a ze zákonného úroku z prodlení z částky 22 222 Kč (součtu aktuální nové dlužné jistiny ve výši 20 624,80 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč a náhrady nákladů ve výši 600 Kč) od [datum] do zaplacení, v žalobě blíže specifikovaného s ohledem na jednotlivé platby žalované. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 86,11 % ročně (ve smlouvě je uvedena tzv. efektivní úroková sazba ve výši 129,70 % p. a.) v 47 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 457 Kč RPSN činila 129,70 %. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měla žalovaná zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalované se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokuty (ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz smlouvu o úvěru na č. l. 37-40, [číslo] spisu, hodnocení klienta na č. l. 27-28, předsmluvní formulář na č. l. 24-26, splátkový kalendář na č. l. 51, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 43 Žalovaná úvěr čerpala, se splácením úvěrových splátek se však dostávala do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz kartu klienta na č. l. 63, oznámení o zesplatnění na č. l. 60 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 61-62 Žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 42 117 Kč /viz kartu klienta/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní evidovaných plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor významné skutečnosti. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání výdajů žalované. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný hodnocení klienta, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. [příjmení] měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil 18 000 Kč, přičemž tato skutečnost byla doložena dalšími předloženými listinami. Ohledně formy bydlení bylo uvedeno„ jiné“, měsíční výdaje žalované byly uvedeny ve výši 3 410 Kč (životní minimum) a ve výši 1 000 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), dále dosavadní splátky vůči žalobkyni ve výši 2 290 Kč, celkem tedy ve výši 6 700 Kč, přičemž žalobkyně k této částce dále přičetla hodnotu 1 000 Kč jako rezervu. Žádné listiny ve vztahu k ověřování výdajové stránky žalované žalobkyně nepředložila /viz hodnocení klienta na č. l. 27-28, další listiny vztahující se ke zkoumání úvěruschopnosti na č. l. 22-23, 41, [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo] 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála. 15. Soud konstatuje, že žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalované, spokojila se toliko s uvedením paušálními částkami v celkové výši 6 700 Kč měsíčně. Takový postup žalobk