19 C 156/2021-39 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 43 330,56 Kč z titulu neoprávněného odběru elektřiny na adrese [adresa]. Žalobkyně tvrdila, že dne 13. 8. 2018 přerušila dodávku elektřiny do výše uvedeného odběrného místa z důvodu nepřístupnosti odběrného místa. Následně dne 7. 1. 2019 byla ukončena smlouva o distribuci elektrické energie. K uvedenému dni činil stav měřidel 7 372 kWh, 5 424 kWh. Při kontrole dne 26. 2. 2020 bylo zjištěno, že dochází k neoprávněnému odběru eklektické energie. Stav na měřidle činil k uvedenému dni 11 457 kWh, 7 051 kWh. Žalobkyně proto vystavila dne 4. 3. 2020 za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 5 712 kWh fakturu [číslo] na částku 43 330,56 Kč se splatností do 25. 3. 2020. Uvedená částka se skládá z neoprávněného odběru elektřiny ve výši 32 642,63 Kč vypočítané dle vyhlášky a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 687,93 Kč. Žalovaný ani přes upomínky dluh neuhradil. 2. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli žalovanému předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště a žalobkyni do datové schránky. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o připojení odběrného místa na adrese [adresa], EAN [číslo] k distribuční soustavě nízkého napětí /zjištěno ze smlouvy na č.l. 11 Vlastníkem nemovitosti na adresním místě odběrného místa je žalovaný /viz výpis z katastru nemovitostí/. [příjmení] elektřiny do odběrného místa byla ukončena dne 13. 8. 2018 z důvodu nepřípustnosti odběrného místa. Smlouva byla ukončena ke dni 7. 1. 2019, přičemž hodnoty měřitel činily 7 372 kWh, 5 424 kWh /zjištěno z oznámení na č.l. 14 Kontrolou dne 26. 2. 2020 bylo zjištěno, že dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie, přičemž stav měřidel činil 11 457 kWh, 7 051 kWh. Náklady na přerušení neoprávněného odběru činily 10 687,93 Kč. Žalovaný byl o uvedeném informován dopisem ze dne 28. 2. 2020 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky ve výši 43 330,56 Kč /viz protokol o kontrole [číslo] na č.l. 13, oznámení na č.l. 14 a čestné prohlášení na č.l. 22 Dopis byl žalovanému vhozen do poštovní schránky dne 23. 3. 2020 /viz přípis na č.l. 18 a dodejka na č.l. 19 p.v./. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu škody za spotřebu energie v množství 5 712 kWh částkou ve výši 32 642,63 Kč ( (spotřeba 11 457 kWh - 7 372 kWh + 7 051 kWh - 5 424 kWh) x 5, 71475 Kč) a náhradu za přerušení neoprávněného odběru částkou ve výši 10 687,93 Kč, tj. celkem na částku 43 330,56 Kč, která byla splatná do 25. 3. 2020 /zjištěno z výpočtu škody na č.l. 16 a faktury [číslo] na č.l. 17 Žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně upomínán /viz upomínka ze dne 7. 4. 2020 na č.l. 20, upomínka ze dne 28. 4. 2020 na č.l. 21, naposledy upomínkou ze dne 6. 5. 2020 /viz upomínka na č.l. 23 4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) a vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen„ vyhláška č. 82/2011 Sb.“), zejména podle následujících ustanovení: 5. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Dle odst. 3 citovaného ustanovení platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 6. Podle § 9 odst. 1 vyhláška č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 7. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci bylo prokázáno, že na odběrném místě [adresa], EAN [číslo], byl v období od 7. 1. 2019 do 26. 2. 2020 prováděn neoprávněný odběr elektrické energie. Žalovaný, který je vlastníkem nemovitosti na výše uvedeném adresním místě, proto odpovídá za vzniklou spotřebu (škodu) žalobkyni jako distributorovi elektřiny, kterou je povinen nahradit. Výše škody 43 330,56 Kč je dána výší nákladů, které žalobkyně měla v souvislosti s náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny a množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny dle § 9 odst. 1, 9 a odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (do 25. 3. 2020) se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 2 334 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 734 Kč a paušální náhrady za dva úkony po 300 Kč (výzva k plnění, podání ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč podle 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.