7 C 214/2021-45 — Okresní soud v Mělníku

1. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. 2. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci 3. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta) uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž žalované poskytla v hotovosti úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do [datum]. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku tvoří dlužná jistina ve výši [částka], příslušenství se skládá z úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. 4. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalované, která musí být pro účely nařízení lokalizována na území některého z členských států [příjmení]. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaná je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. 7. Soud na základě listinných důkazů založených do spisu žalobkyní /smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, občanský průkaz žalované, potvrzení o úvěru, předžalobní výzva včetně podacího archu, potvrzení o výplatě úvěru v hotovosti, příkaz k úhradě/, učinil následující skutkový závěr: dne [datum] byla žalované, poskytnuta společností [právnická osoba] částka [částka]. K poskytnutí této částky došlo na základě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa] [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne [datum]. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr do [datum]. Žalovaná však dosud úvěr nesplatila. Žalovaná tak porušila svou povinnost vrátit úvěr řádně a včas. Ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalované jako úvěrované úvěrový ve výši [částka] s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná úvěr čerpala, nesplatila jej však řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající požadované nesplacené části jistiny úvěru ve výši [částka]. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.