7 C 38/2021-23 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobce se obrátil dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnil tím, že žalovaný byl dne [datum] převezen do [nemocnice], [právnická osoba], dle zákona 65/2017 Sb., pročež žalovanému vznikla povinnost uhradit náklady na jeho převoz podle § 24 odst. 3 tohoto zákona a uhradit náklady na toxikologické vyšetření, neboť u něj byla zjištěna přítomnost jiné návykové látky. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Bulharska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu trvalého pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel na č. l. 20 Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů). 5. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne [datum] kontrolovala hlídka Policie České republiky (dále jen„ PČR“), Obvodního oddělení [obec], žalovaného v [obec], před parkovištěm obchodního domu Tesco [obec]. Řidič byl po zastavení vozidla vyzván k předložení dokladů dle § 124 odst. 12 písm.h) z.č. 361/2000 Sb. Následně byl řidič vyzván k podrobení se vyšetření na přítomnost alkoholu ve smyslu ust. § 124 odst. 12 písm.f) z.č. 361/2000 Sb. o silničním provozu. [příjmení] zkouška byla negativní. Následně byl řidič vyzván k podrobení se vyšetření dle § 124 odst. 12 písm.g) z.č. 361/200 Sb. o silničním provozu. Orientační vyšetření jednorázovým testem na detekci 5 skupin drog z potu, proběhlo s výsledkem pozitivním na drogu. Poté byl vyzván k odbornému vyšetření, výzvě žalovaný vyhověl a souhlasil s převozem do nemocnice [obec], kde si nechal bez odporu odebrat krev a moč. Doprava žalovaného z města Kralupy nad Vltavou do [nemocnice], byla provedena dne [datum] služebním vozidlem PČR a bylo najeto 25 km, což představuje náklady ve výši [částka]. Toxikologické vyšetření bylo vyčísleno fakturou [číslo] na částku [částka]. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě pohledávky ze dne [datum] se splatností [datum] na celkovou částku [částka], kterou do dnešního dne neuhradil. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že u žalovaného byla prokázána přítomnost drog, byl převezen hlídkou PČR [obec] k toxikologickému vyšetření do [nemocnice]. Soud tak dospěl k závěru, že byly naplněny všechny podmínky § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a žalovanému vznikla povinnost uhradit náklady na dopravu z [obec] do [obec] a nákladů za toxikologické vyšetření tomu, komu tyto náklady vznikly, tedy žalobci. Žalobce tak uplatnil svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobce uplatnil. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 12. Výrokem III. pak byla žalovanému uložena dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, povinnost zaplatit soudní poplatek za podaný návrh ve výši dle sazebníku [částka], neboť žalobce je ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), a tato povinnost přechází na procesně neúspěšného žalovaného. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.