7 C 57/2021-80 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost platit jí výživné nerozvedené manželky ve výši [částka] měsíčně, počínaje dnem [datum] a úhrady dlužného výživného za dobu od [datum] do tří dnů od právní moci rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela sňatek dne [datum] před Městským úřadem v Mělníku. Z tohoto manželství se dne [datum] narodil nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného]. Již v počátcích manželství se objevovaly fyzické útoky ze strany manžela a to i v době, kdy byla manželka ještě těhotná. Fyzické útoky, které měly postupně ze strany manžela charakter domácího násilí, se stále stupňovaly a manželka tak byla nucena dne [datum] opustit i s nezletilým synem společnou domácnost. Dne [datum], kdy manželka opustila společnou domácnost, zároveň došlo k nejintenzivnějšímu fyzickému útoku ze strany manžela, který si vyžádal lékařské ošetření, a pro žalobkyni toto bylo konečným podnětem k rozhodnutí odejít. Žalobkyně vše nahlásila na Policii České republiky. Žalovaný po odchodu manželky a syna neprojevil žádnou snahu finančně přispět na výživu její ani na výživu svého syna. Žalobkyně dále poukazovala na to, že po celou dobu trvání manželství až do jejího odchodu se o finance staral manžel. Co se týká trvalých a pravidelných finančních příjmů žalobkyně žádné, s ohledem na čerpání mateřské dovolené, nemá a pokud jde o rodičovský příspěvek, ten si nechala na popud manžela vyplatit jednorázově, avšak po rozpadu společného soužití manžel z účtu, kde byl tento příspěvek uložen, ihned vyčerpal jednu polovinu. Nyní je tedy žalobkyně vystavena finanční tísni, kdy její příjem tvoří pouze část rodičovského příspěvku ve výši [částka]. 2. Žalobkyně se dále návrhem ze dne [datum] domáhala nařízení předběžného opatření, které by žalovanému uložilo povinnost přispívat na výživu manželky částku [částka] měsíčně. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 2. 2021 č. j. 7 C 57/2021 – 30, bylo návrhu manželky v celém rozsahu vyhověno a žalovanému byla stanovena povinnosti platit žalobkyni na výživném manželky částku [částka] měsíčně, počínaje dnem [datum], a to vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Usnesením Krajského soud v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j. 26 Co 75/2021 – 44, bylo rozhodnutí potvrzeno a dne [datum] nabylo právní moci. 3. Žalovaný předně naprosto dementoval, že by bylo z jeho strany na manželce praktikováno nějaké domácí násilí a už vůbec ne v době jejího těhotenství. Zároveň ale nepopřel, že mezi nimi docházelo k občasným konfliktům, ovšem nikdy nevyústily ve fyzické napadení žalobkyně nebo syna. Žalobkyně ho neustále podezírala z nevěry, což bylo často příčinou hádek. Útočný postoj žalobkyně ohledně jeho nevěry a stálé podezírání následně vedlo k vzájemné ztrátě důvěry a postupnému odcizení. Žalovaný nesporuje, že k vyvrcholení napjaté situace došlo [datum], ale s popisem situace tak, jak jej uvedla žalobkyně, zásadně nesouhlasí. Byla to manželka, která se k němu chovala agresivně, že musel následně zavolat Policii České republiky. Ta žalobkyni z bydliště žalovaného vykázala. Úvahy žalobkyně o její finanční likvidaci ze své strany zcela odmítl. Je si vědom, že v manželství došlo k natolik závažnému citovému odcizení, že toto již nelze zachránit a bude rozvedeno, ovšem jeho eminentním zájmem je řádná výchova společného syna jak ze strany matky, tak ze strany otce a proto bude bez jakýchkoliv obstrukcí hradit výživné ve výši [částka] měsíčně, které mu bylo jako povinnost uloženo usnesením zdejšího soudu č. j. 42 Nc 35/2021-33. Pravidelný finanční příjem žalovaného plyne z jeho zaměstnání u společnosti [právnická osoba], [IČO], kde pracuje jako operátor výroby s průměrným měsíčním čistým příjmem ve výši [částka]. Pokud jde o výdaje, tak žalovaný v současné době hradí měsíčně [částka] jako zálohu na vodné, stočné, úklid společných prostor bytu, příspěvek do fondu oprav a hrazení výměny oken a fasády domu. Dále mezi jeho měsíční výdaje patří [částka], představující zálohu na elektřinu, částka [částka] za internet a televizi. Celkové náklady za bydlení jsou tedy měsíčně [částka] s tím, že dále hradí také běžné výdaje spojené s dopravou do zaměstnání, na ošacení a stravu. Pokud jde o rodičovský příspěvek, žalovaný nijak nesporoval, že část příspěvku skutečně z účtu vybral, ovšem žalobkyně se ani tak nemůže nacházet ve stavu finanční tísně, když disponuje minimálně částkou, představující zbývající polovinu příspěvku. 4. Pro pořádek se patří poznamenat, že manžel je občanem České republiky, manželka je občankou Ukrajiny, což do řízení vnáší mezinárodní prvek a otázku mezinárodní příslušnosti soudů k projednání a rozhodnutí věci. Poslední společné bydliště účastníků bylo v [obec]. V současné době se na této adrese zdržuje pouze manžel, manželka se nyní fakticky zdržuje v [obec]. Bydliště obou účastníků je tak v České republice. Mezi Českou republikou a Ukrajinou byla uzavřena smlouva o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášená pod [číslo] Sb. m. s. (dále jen„ smlouva“). Podle čl. 34 odst. 1 smlouvy se vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má oprávněná osoba bydliště. Podle čl. 35 odst. 1 smlouvy ostatní druhy vyživovací povinnosti se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má bydliště osoba uplatňující nárok na výživné. Podle odstavce 2 téhož článku pravomoc ve věcech uvedených v odstavci 1 tohoto článku je dána soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště osoba, která uplatňuje nárok na výživné. Protože, jak je uvedeno výše, je bydliště žalobkyně v České republice, nemá podepsaný soud o své pravomoci věc rozhodnout pochybnost. Místní příslušnost Okresního soudu v Mělníku pak vyplývá v souladu s § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) z bydliště žalovaného. S ohledem na úpravu obsaženou v čl. 35 odstavec 2 smlouvy soud ve věci jednal podle českého hmotného práva a po právní stránce věc posoudil dle § 697 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “o. z.”) o výživném mezi manžely. 5. Z úřední činnosti i podání účastníků je soudu známo, že u podepsaného soudu je pod sp. zn. 8 C 19/2021 vedeno řízení o rozvod manželství účastníků a pod sp. zn. 11 P a Nc 47/2021, 11 P a Nc 48/2021 řízení o úpravě poměrů nezletilého syna účastníků pro dobu před a po rozvodu. V žádném řízení zatím nebylo vydáno rozhodnutí ve věci samé. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu: 7. Účastníci uzavřeli dne [datum] před Městským úřadem v Mělníku manželství /oddací list na č. l. 6 spisu/. Z manželství se dne [datum] narodil syn [jméno] /rodný list č. l. 7 spisu/. Žalobkyně pro vzájemné odcizení a stupňující se hádky opustila dne [datum] společnou domácnost i s nezletilým synem a odstěhovala se ke svým známým na území Hlavního města Prahy a následně do [obec]. V důsledku opuštění společné domácnosti žalované rapidně klesla životní úroveň, zejména proto, že čerpá rodičovskou dovolenou a nemá tak žádný trvalý zdroj příjmů, kromě výživného, které jí manžel od dubna 2021 ve výši [částka] na nezletilého syna a [částka] jako výživné na manželku posílá na základě předběžných opatření. Výživné musela do dubna 2021 vymáhat exekučně. Žalovaná od února 2021 měla náklady na bydlení, elektřinu a otop ve výši [částka], náklady na jídlo pro ni a pro syna ve výši [částka] a [částka] vynaložila za cestovné. V lednu 2021 žalobkyně vynaložila jednorázově částku [částka] za lékařské ošetření a dále v únoru 2021 částku [částka] za zdravotní pojištění, protože není občankou České republiky. Po přestěhování se do [obec] v dubnu 2021 se její náklady na bydlení snížily na částku [částka] (nájem, voda, otop, elektřina). Za jídlo pro sebe a syna utratí průměrně [částka] měsíčně a za léky a telefon částku [částka]. Žádný majetek nemá a rozdíl mezi příjmy z výživného a výdaji zatím hradí z úspor, které jí ovšem rychle docházejí. V červnu musela žalobkyně opět zaplatit zdravotní pojištění ve výši [částka]. Po opuštění společné domácnosti v lednu 2021 měla žalobkyně na svém účtu [částka], přičemž žalovaný dne [datum] z jejího účtu vybral bez jejího souhlasu částku [částka]. Výběr hotovosti z jejího účtu byl možný proto, že žalovaný měl k jejímu účtu dispoziční oprávnění. Žalobkyně sice nyní je bez zaměstnání, ale ihned po nástupu syna do školky v září 2021 si bude zaměstnání hledat. Žalobkyně žije sama se svým synem a žádnou další vyživovací povinnost nemá /výslech žalobkyně na č. l. 67 spisu/. Žalovaný je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] (viz výše) s průměrným měsíčním příjmem ve výši [částka] /potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů na č. l. 57 spisu/. Žádné další příjmy nemá. Co se týká majetku, vlastní pouze byt v [obec] o velikosti 3+KK (viz výše) a automobil značky Škoda Fabia, rok výroby 2003. Jeho měsíční výdaje představují zálohy spojené s užíváním bytu ve výši [částka] /viz měsíční předpis pevných záloho