10 C 203/2022-29 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 4 683 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta) uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek) dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úroky ve výši 103,44 % ročně (8,62 % měsíčně) s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO], a následně byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 4 683 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 4 683 Kč (od poskytnuté jistiny 15 000 Kč byly odečteny částečné platby žalovaného ve výši 10 317 Kč), přičemž související poplatky ani úroky žalobkyně nepožaduje, příslušenství se skládá z úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) úvěrovou smlouvu včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úroky ve výši 103,44 % ročně (8,62 % měsíčně) s poplatkem za poskytnutí úvěru v pravidelných měsíčních splátkách v proměnlivé výši. RPSN činila 262,91 % /viz smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela se společnost [právnická osoba] jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na společnost [právnická osoba], a a ta následně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž tyto skutečnosti byly žalovanému oznámeny /viz smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně jednak řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí, a jednak že požadované peněžní prostředky žalovanému poskytla. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti nikterak netvrdila a z předložených listinných důkazů nelze vyvodit žádné skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Ohledně provádění plateb z žalobkyní předloženého výpisu z databáze právní předchůdkyně žalobkyně„ [jméno] application info“ či z jejich výpisů„ Invoice“ sice vyplývá, že žalovanému měla být poskytnuta jistina ve výši 15 000 Kč dne [datum]„ výběrem“, avšak tyto listiny byly jednostranně vytvořeny právní předchůdkyní žalobkyně, tedy samy o sobě bez dalšího neprokazují, že by peněžní prostředky byly žalovanému skutečně poskytnuty. 6. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila, avšak souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní nijak zkoumána a posuzována, a že žalobkyně neprokázala poskytnutí jakékoliv jistiny žalovanému, neboť soud nemohl žalobkyni o nedostatku tvrzení poučit při jednání dle ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o její povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 15. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu, v řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jakékoliv plnění. Zároveň žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, přičemž důsledkem řádného nezkoumání úvěruschopnosti by byla absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a redukce nároku právní předchůdkyně žalobkyně na vydání toliko bezdůvodného obohacení, přičemž v tomto případě nebylo lze ani přiznat bezdůvodné obohacení, neboť nebylo prokázáno poskytnutí jakékoliv jistiny ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.