12 C 261/2022-32 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 8 780 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Životní pojištění NEON“. Žalovaný se pojistnou smlouvou zavázal hradit pojistné ve výši 1 995 Kč splatné měsíčně. Žalovaný nehradil pojistné řádně a včas a za období od [datum] do [datum], kdy byla pojistná smlouva ukončena, vznikl dluh na pojistném ve výši 8 480 Kč a na nákladech spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud neuhradil ničeho, přestože byl k úhradě vyzýván. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 556 Kč. 2. Žalovaný se k návrhu nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Životní pojištění NEON“. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 1 995 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 8 480 Kč. Žalobkyně žalovaného dopisem vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva zanikne. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky i před podáním žaloby. Jelikož žalovaný neuhradil dluh řádně a včas, žalobkyně mu vyúčtovala poplatek ve výši 300 Kč za náklady na vymáhání. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 2783 odst. 1 o. z. právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. 10. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. 11. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními, a že žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, neboť žalobkyni, ani přes výzvu, nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně tak uplatnila nárok po právu. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 8 780 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. Lhůta k plnění byla stanovena ve výroku I. a II. ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.