15 C 211/2022-40 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] k nadepsanému soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 4 068,08 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že požadovaná peněžitá částka představuje cenu za pronájem koncového zařízení a smluvní pokutu za nevrácení pronajatého zařízení. Žalobkyně jako poskytovatelka služeb elektronických komunikací uzavřela dne [datum] s žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně, jakožto i nájemní smlouva, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému specifikované koncové zařízení, a žalovaná se zavázala k úhradě nájemného. Žalobkyně žalované poskytla specifikované koncové zařízení, žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala za pronájem hradit. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku 4 068,08 Kč, představující neuhrazené nájemné a smluvní pokutu. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Soud předně uzavřel, že je ve věci dána pravomoc soudu, neboť předmětem řízení je cena za nájem pronajatého zařízení. V daném případě tak nejde o poskytování služeb elektronických komunikací, nýbrž o soukromoprávní vztah účastníků (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 21. 12. 2017, č. j. Konf 19/2017-11 či usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 8. 10. 2019, č. j. Konf 11/2019-13). 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byla nájemní smlouva, včetně všeobecných podmínek žalobkyně, se kterými žalovaná vyslovila souhlas svým podpisem, a na základě které poskytla žalobkyně žalované koncové zařízení – [příjmení] internet do zásuvky S, sériové [číslo] za které se žalovaná zavázala hradit nájemné dle platného ceníku žalobkyně /viz účastnickou smlouvu [číslo] na č. l. 16-17 spisu/. Žalovaná nehradila jednotlivá vyúčtování řádně a včas, proto žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení pronajatého koncového zařízení, které však žalovaná nevrátila řádně a včas, pročež žalobkyně uplatnila smluvní pokutu za nevrácení zařízení ve výši 4 000 Kč. Konkrétně se jedná o fakturu [číslo] ve výši 4 000 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 17 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 27,09 Kč splatnou dne [datum] a [číslo] ve výši 23,99 Kč splatnou dne [datum], kdy předmětem těchto faktur jsou mimo ostatní platby (které nejsou předmětem tohoto řízení) vždy zprostředkované služby 3. stran (včetně platebních služeb) a dlužné nájemné a poté uplatněná smluvní pokuta /viz jednotlivé faktury včetně vyúčtování služeb/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzva na č. l. 31 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 2079 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Dle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. 11. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní byla platně uzavřena účastnická smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací i nájemní smlouva na výše specifikované koncové zařízení, na základě nichž byla žalovaná oprávněna za úplatu jednak přímo využívat telekomunikační služby žalobkyně, jednak prostřednictvím právní žalobkyně čerpat služby od třetích subjektů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny za nájemné i uplatněné smluvní pokuty za nevrácení pronajatého koncového zařízení, které žalované vyúčtovala v jednotlivých fakturách, jež však žalovaná neuhradila. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala. 13. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 068,08 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.