17 C 196/2022-66 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 97 212 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 100 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 64,88 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 810 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil pouze částky: -) 6 810 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], -) 2 000 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], -) 4 810 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], -) 1 000 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], 6 810 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], -) 1 000 Kč dne [datum]. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil: -) 6 810 Kč dne [datum], -) 6 810 Kč dne [datum], -) 4 000 Kč dne [datum], -) 8 000 Kč dne [datum], -) 2 000 Kč dne [datum], -) 500 Kč dne [datum], -) 1 000 Kč dne [datum], -) 1 000 Kč dne [datum], -) 1 000 Kč dne [datum], -) 1 000 Kč dne [datum], -) 1 000 Kč dne [datum], Žalovaná částka 97 212 Kč se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 57 023,01 Kč po odečtení splátek žalovaného po zesplatnění (přičemž tato nová jistina úvěru činila ke dni zesplatnění 90 143,01 a skládala se z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši 79 638,42 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 10 504,59 Kč), ze smluvních pokut v celkové výši 2 994 Kč (6× 499 Kč) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 2 200 Kč (11× 200 Kč), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne [datum] do dne vyhotovení žaloby ([datum]), při zohlednění jednotlivých splátek žalovaného po zesplatnění (blíže specifikováno v žalobě) v kapitalizované výši 34 995,53 Kč, a příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové výši 64,88 % ročně z (původní) jistiny od [datum] do zaplacení (nejvýše však v částce 245 160 Kč), to vše při zohlednění jednotlivých splátek žalovaného po zesplatnění (blíže specifikováno v žalobě), a ze zákonného úroku z prodlení z částky 95 337,01 Kč (součtu původní jistiny 79 638,42 Kč, přirostlých úroků 10 504,59 Kč, smluvních pokut ve výši 2 994 Kč a náhrady nákladů ve výši 2 200 Kč) od [datum] do zaplacení, to vše při zohlednění jednotlivých splátek žalovaného po zesplatnění (blíže specifikováno v žalobě). 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 100 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 64,88 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 810 Kč RPSN činila 88,12 %. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokuty (ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz návrh na uzavření smlouvy na č. l. 21-24 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 25-27, prohlášení klienta na č. l. 28-29, hodnocení klienta na č. l. 30-31, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 32, oznámení o schválení úvěru na č. l. 33, splátkový kalendář na č. l. 34 Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz kartu klienta na č. l. 44, oznámení o zesplatnění na č. l. 41 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 42-43 Žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 110 030 Kč /viz kartu klienta na č. l. 44 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní evidovaných plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor významné skutečnosti. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání výdajů žalovaného. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný hodnocení klienta, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. [příjmení] měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil 31 137 Kč, přičemž tato skutečnost byla doložena dalšími předloženými listinami. Ohledně formy bydlení bylo uvedeno„ jiné“, měsíční výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši 3 410 Kč (životní minimum) a ve výši 1 000 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), celkem tedy ve výši 4 410 Kč, přičemž žalobkyně k této částce dále přičetla hodnotu 1 000 Kč jako rezervu. Žádné listiny ve vztahu k ověřování výdajové stránky žalovaného žalobkyně nepředložila. Pokud pak žalobkyně předložila„ torzo“ výpisu z běžného účtu žalovaného, lze z této jeho části seznat, že roční debetní obrat na předmětném účtu převyšuje ten kreditní, přičemž konečný měsíční zůstatek byl v mínusových hodnotách, konkrétně – 4 492,94Kč /viz prohlášení klienta na č. l. 28-29, hodnocení klienta na č. l. 30-31, listiny vztahující se ke zkoumání úvěruschopnosti na č. l. 9-20, výpis z účtu č.l. 11 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po pro