17 C 3/2022-33 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ust. § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 5 761,03 Kč s příslušenstvím, který žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o bankovních službách, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet], a dále uzavřel dne [datum] dodatek ke Smlouvě o zřízení a vedení [anonymizováno] konta k účtu č. [bankovní účet], na základě níž mohl žalovaný přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na běžném účtu (povolený nezajištění debet) až do výše 5 000 Kč, a žalovaný se zavázal udržovat dostatek peněžních prostředků na běžném účtu tak, aby byl splácen sjednaný úvěr splatit spolu se smluvními úroky a s případnými poplatky. Žalovaný úvěr čerpal, neudržoval však na běžném účtu dostatek finanční prostředků a došlo k překročení povoleného debetu, kdy ke dni [datum] činil zůstatek běžného účtu mínus 5 605,48 Kč, a žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě minimální částky 605,48 Kč za účelem vyrovnání záporného zůstatku. V případě nepovoleného debetu na účtu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky včetně příslušenství, úroková sazba pro nepovolený debet činila [anonymizováno] ročně. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, odstoupila žalobkyně od smlouvy z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu ke dni [datum]. Žalovanou částku 5 761,03 Kč tvoří neuhrazený zůstatek z běžného účtu, převedený ke dni [datum] na účet pohledávek z nepovoleného debetu. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Závěr o skutkovém stavu je ten, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o bankovních službách, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet], a dále uzavřel dne [datum] dodatek ke Smlouvě o zřízení a vedení [anonymizováno] konta k účtu č. [bankovní účet] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na základě níž mohl žalovaný přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na běžném účtu (povolený nezajištění debet) až do výše 5 000 Kč, a žalovaný se zavázal udržovat dostatek peněžních prostředků na běžném účtu tak, aby byl splácen sjednaný úvěr splatit spolu se smluvními úroky a s případnými poplatky dle sazebníku žalobkyně. Žalovaný úvěr čerpal, neudržoval však na běžném účtu dostatek finanční prostředků a došlo k překročení povoleného debetu, který žalovaný řádně a včas neuhradil. Žalobkyně proto odstoupila od smlouvy z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu ke dni [datum]. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 708 odst. 1 obch. zák. se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. 8. Dle § 711 obch. zák. je-li ve smlouvě stanoveno, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když nemá k tomu potřebné peněžní prostředky na účtu, a nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se práva a povinnosti stran při uskutečnění těchto plateb smlouvou o úvěru. 9. Dle § 497 obch. zák. se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše 5 000 Kč ve formě povoleného debetu na běžném účtu s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky a poplatky vrátit dle podmínek stanovených v úvěrové smlouvě a obchodních podmínkách. Žalovaný úvěrový rámec na běžném účtu přečerpal, čímž se dostal do nepovoleného debetu. Žalobkyně následně odstoupila od smlouvy z důvodu překročení povoleného debetu a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Soud proto přiznal žalobkyni částku 5 761,03 Kč odpovídající požadovanému nesplacenému záporného zůstatku z běžného účtu. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka tak, jak je žalobkyně uplatnila. 12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 761,03 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.