18 C 114/2022-52 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení nemovitostí, a to pozemku č. parc. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], pozemku č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [anonymizováno], vše v obci a kat. území [obec]. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně užívá předmětné nemovité věci k bydlení, jiné nemá. Přibližně v roce 2010 se seznámila s žalovaným a přibližně od roku 2013 s ním žila v předmětných nemovitostech. Na konci roku 2021 došlo mezi žalobkyní a žalobcem k partnerské odluce a žalobkyně vyzvala žalovaného, aby předmětné nemovitosti vyklidil. Žalovaný na to nereagoval a oznámil žalobkyni, že se z předmětných nemovitostí neodstěhuje. Dne [datum] vygradovaly rozpory mezi spornými stranami až v útok žalovaného proti majetku žalobkyně, kdy žalobce nožem prořezal všechna kola na osobním automobilu, který žalobkyně užívá. Tuto skutečnost zachytila kamera, která je součástí bezpečnostního systému, kterým je dům osazen. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], aby předmětné nemovitosti vyklidil. Na to odpověděl žalovaný dopisem ze dne [datum], kde opět odmítl nemovitosti vyklidit. Žalobkyně se ve společné domácnosti s žalovaným obávala o svoji bezpečnost, když žalovaný žalobkyni opakovaně vyhrožoval a když žalovaný prořezal žalobkyni kola u osobního automobilu, který používá. Naproti tomu neměla kde jinde bydlet, byť příležitostně přespávala u známých, nebo u svých dcer. Žalovaný nemá k předmětným nemovitostem žádný právní titul. Dřívější právo užívat nemovitosti odvozené od partnerského vztahu s žalobkyní skončilo jejich rozchodem. Žalovaný předmětné nemovitosti užívá, jako by byly jeho vlastní. Odpojil bezpečnostní a kamerový systém, který v předmětných nemovitostech nechala instalovat žalobkyně a místo toho si nechal instalovat vlastní bezpečnostní systém, ke kterému nemá žalobkyně přístup. Žalobkyně nemůže být nucena k tomu, sdílet společnou domácnost s žalovaným, kterého se bojí. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně vzala při jednání (před zahájením jednání) žalobu co do nároku na vyklizení pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] zpět a navrhla, aby bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byla žaloba vzata částečně zpět před tím, než bylo jednání zahájeno (jednání je zahájeno přednesem žaloby), nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí. (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). 4. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán. 5. Soud učinil z listinných důkazů založených do spisu následující skutková zjištění: Žalobkyně je evidována v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pozemku č. parc. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], pozemku č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [anonymizováno], vše v obci a kat. území [obec] (dále jen„ nemovité věci“) /viz výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum] na č. l. 8 – 9 spisu/. Žalovaný prořezal žalobkyni kola u osobního automobilu. V období od [datum] do [datum] probíhala komunikace, dle které byla žalobkyně opakovaně vyzývána, aby s ním komunikovala, vyčítal jí, jak se k němu chová, urážel osoby v jejím okolí, že jí bodl gumu. V komunikaci používal vulgárních označení její osoby. Zprávy jsou zasílány velmi intenzivně v krátkém časovém úseku a mají urážlivý a nátlakový tón /viz videozáznam uložený v informačním systému soudu ISAS a SMS zprávy na č. l. 26 – 27 spisu/. Žalovaný zaslal dne [datum] žalobkyni dopis, ve kterém byla žalobkyně vyzvána ke smírnému řešení situace. V opačném případě bude muset žalovaný přistoupit k dalším krokům /viz pokus o smír včetně obálky na č. l. 25 spisu/. Dopisem datovaným ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k vyklizení nemovitých věcí nejpozději do [datum], neboť k jejich užívání nemá právní titul /viz výzva k vyklizení ze dne [datum] na č. l. 6 spisu/. Žalovaný na tuto výzvu reagoval dopisem ze dne [datum], dle kterého odmítl nemovité věci vyklidit /viz dopis ze dne [datum] na č. l. 7 spisu/. 6. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník předmětných nemovitých věcí. Žalovaný byl vyzván k opuštění nemovitých věcí do [datum] s tím, že k jejich užívání nemá žádný právní titul. Žalovaný však nemovitosti opustit odmítl. Žalovaný v řízení netvrdil, ani jinak nevyšlo najevo, že by byl oprávněn nemovitosti užívat, popř. že by je již vyklidil a žalobkyni předal. 7. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. Soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně je v souladu s § 980 odst. 2 o. z. vlastníkem předmětných nemovitostí, které byl žalovaný oprávněn užívat z titulu partnerského soužití se žalobkyní. Po partnerské rozluce účastníků však již žalovaný nemovitosti užívá neoprávněně, neboť byl žalobkyní vyzván k tomu, aby dané nemovitosti opustil. Jelikož v řízení nevyplynulo, že by žalovanému svědčil právní důvod k dalšímu užívání nemovitostí a zároveň tyto nemovitosti žalobkyni neodevzdal, uložil soud v souladu s § 1040 odst. 1 o. z. žalovanému nemovitosti vyklidit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 488 Kč, přičemž tato částka představuje 66 % (žalobkyně navrhovala vyklidit šest pozemků, úspěšná však byla pouze s pěti) z jejich celkové výše 17 405,50 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 000 Kč (žaloba 5 000 Kč a dvakrát návrh na předběžné opatření po 1 000 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 750 Kč za návrh na předběžné opatření po zahájení řízení ze dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za návrh na předběžné opatření po zahájení řízení ze dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. a) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za 100 ujetých km v částce 705,50 Kč (47,10 Kč za litr nafty dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Pro úplnost soud dodává, že tarifní hodnota vychází z § 9 odst. 1 a. t., neboť v řízení nebyla zjištěna hodnota vyklizených nemovitých věcí. Toto zjištění nebylo pro rozhodnutí ve věci podstatné. Je nepřípustné, aby bylo dokazování nadále vedeno již pouze pro účely náhrady nákladů řízení. Soud tak vyšel ze závěru, že hodnota věci by byla zjištěna jen s nepoměrnými obtížemi, a proto vycházel z tarifní hodnoty 10 000 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).