18 C 147/2022-31 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky ve výši 8 307 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že podle uzavřené smlouvy [číslo] ze dne [datum] odebírala žalovaná vodu a odváděla odpadní vody v odběrném místě na adrese [adresa žalované], nezaplatila však vodné a stočné za realizovanou spotřebu a poskytnuté služby za období od [datum] do [datum]. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzývána zástupcem žalobkyně, dosud však neuhradila ničeho. 2. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. Rovněž žalovaná se z jednání omluvila, avšak soud tuto omluvu neshledal za včasnou a důvodnou. Žalovaná se z jednání omluvila telefonicky velmi krátce před jeho zahájením s tím, že se nemohla omluvit dříve, neboť jí pošta chodí jednou za měsíc a předvolání tak obdržela až den před jednáním. Předně je třeba konstatovat, že nemá-li žalovaná v centrální evidenci obyvatel hlášenou trvalou adresu, na které skutečně bydlí a zároveň nemá zajištěné včasné přeposílání zásilek, jde tato skutečnost výlučně k její tíži. Žalovaná rovněž měla možnost již v průběhu soudního řízení sdělit soudu jinou doručovací adresu. Nic z toho však žalovaná neučinila. Nadto žalovaná ve své omluvě uvedla, že zásilku obdržela již předcházející den, měla proto možnost se z jednání omluvit již den předem, popř. v dopoledních hodinách (jednání bylo nařízeno až na 13:00 hod.), resp. žalovaná neuvedla ničeho, co by jí v takové omluvě bránilo. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků. 3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Účastníci podepsali dne [datum] smlouvu o dodávce vody [číslo] v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Za dodávky vody a odvod odpadních vod bylo žalované vyúčtováno vodné a stočné fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] znějící na částku 8 307 Kč s datem splatnosti [datum]. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením § 15 až 20 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen„ VodKan“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle ust. § 8 odst. 13 a 14 VodKan má vlastník (případně provozovatel) vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (vodné) a na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné). 7. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, žalovaná však nesplnila svou povinnost včas a řádně uhradit vyfakturované vodné a stočné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 307 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. rozsudku).