18 C 32/2022-36 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši 1 147 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 401 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 2 903 Kč od [datum] do [datum] ve výši 274 Kč, z částky 2 489 Kč od [datum] do [datum] ve výši 34 Kč, z částky 2 075 Kč od [datum] do [datum] ve výši 39 Kč, z částky 1 661 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 Kč, z částky 1 247 Kč od [datum] do [datum] ve výši 18 Kč a z částky 1 147 Kč od [datum] do [datum] ve výši 33 Kč). Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu„ životní pojištění PERSPEKTIVA 7BN” [číslo]. Žalovaná se zavázala hradit měsíční pojistné ve výši 2 000 Kč s počátkem pojištění a splatností první splátky pojistného ode dne [datum]. Žalovaná nehradila pojistné řádně a včas. V důsledku prodlení žalované s platbou pojistného došlo ke dni [datum] k zániku pojistné smlouvy. Žalovaná neuhradila veškeré předepsané a splatné pojistné. Žalovaná byla povinna uhradit pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 2 000 Kč splatné [datum] a za období od [datum] do [datum] ve výši 2 253 Kč splatné dne [datum]. Žalovaná však uhradila postupnými platbami pouze 3 756 Kč, stále jí tak zbývá uhradit 497 Kč. Žalobkyně dále požadovala poplatek výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy a poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Žalovaná již na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože k tomu byla soudem vyzvána. 2. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 3. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a žalobkyně podepsaly dne [datum] s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] (životní pojištění PERSPEKTIVA podle sazby 7 BN) s pojistným za pojistné období splatným měsíčně ve výši 2 000 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den [datum] a konec pojištění do věku 46 let pojištěné osoby. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum]. Z důvodu neuhrazení pojistného byla smlouva ke dni [datum] ukončena. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy a poplatek ve výši 300 Kč za zaslání upomínky k zaplacení pojistného. Žalovaná žalobkyni uhradila první pojistné dne [datum]. Žalovaná další pojistné již nezaplatila, žalobkyně proto žalovanou dopisem ze dne [datum] vyzvala, aby dlužné pojistné doplatila ve lhůtě do [datum] a zároveň žalovanou upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaná byla dále žalobkyní informována dopisem ze dne [datum] o ukončení pojistné smlouvy a dne [datum] byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Dne [datum] byla žalované právní zástupkyní žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná poté částečně uhradila na svůj dluh dne [datum] částku 414 Kč, dne [datum] částku 414 Kč, dne [datum] částku 414 Kč, dne [datum] částku 414 Kč a dne [datum] částku 100 Kč. Dále již neuhradila ničeho. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na dlužné plnění uhradil více, nebo že by došlo k dřívějšímu zániku pojištění. Soud tedy vycházel z toho, že smluvní vztah v žalovaném období trval a žalovaná zaplatila dlužné pojistné pouze z části. 5. Při právní kvalifikaci soud vycházel z ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) upravujících pojištění Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. V poměrech projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je opodstatněná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni zaplatila částku sjednaného pojistného za shora uvedené období pouze z části, avšak zbývající část pohledávky ve výši 1 147 Kč již neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, uložil soud žalované zaplatit žalobkyni dlužné pojistné, jakož i poplatky ve výši sjednané v sazebníku. S ohledem na prodlení žalované s úhradou pojistného přiznal soud žalobkyni též právo na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř (výrok I. tohoto rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).