18 C 54/2022-25 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky ve výši 1 023 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 1 023 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně odůvodnila svůj návrh tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byla žalovaná žalobkyni povinna zaplatit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti silničního dopravce. Žalovaná nehradila pojistné řádně a včas. V důsledku prodlení žalované s platbou pojistného došlo ke dni [datum] k zániku pojistné smlouvy. Dluh žalované na pojistném za období od [datum] do [datum] činí 1 023 Kč. Žalované, jakožto podnikatelskému subjektu, byl rovněž účtován poplatek ve výši 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky mezi podnikateli. Žalobkyně v rámci příslušenství požaduje zákonný úrok z prodlení za období od data zániku pojistné smlouvy. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože k tomu byla soudem vyzvána. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně podepsala s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti silničního dopravce. Pojistné mělo být hrazeno ročně ve výši 2 970. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pojištění se stane účinné ode dne [datum] a bylo sjednáno na dobu neurčitou. Splatnost pojistného pak byla sjednána v první den příslušného pojistného období. Žalovaná nezaplatila pojistné v dohodnuté výši splatné [datum]. Žalobkyně žalovanou dopisem ze dne [datum] vyzvala, aby dlužné pojistné doplatila ve lhůtě do [datum] a zároveň žalovanou upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva tímto dnem zanikne. Žalovaná byla dále žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu dopisy ze dne [datum] oznámením o zániku pojistné smlouvy a ze dne [datum] upomínkou před podáním žaloby. Z důvodu neuhrazení pojistného byla pojistná smlouva ukončena ke dni [datum]. Dluh žalované se tak sestává z dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši 1 023 Kč. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Dle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle ust. § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle ust. § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle ust. § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2807 o. z. je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. 6. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními, a že žalovaná neplnila svoji povinnost řádně a včas hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky mezi podnikateli v paušální výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o pohledávku ze vzájemného závazku mezi podnikateli. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 046 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).