20 C 262/2021-44 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky ve výši 2 250 Kč s příslušenstvím patrným z výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo kapitálové životní pojištění. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 1 950 Kč a z poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] Pojistnou smlouvu Investiční životní pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] jejímž předmětem bylo kapitálové životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 500 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní, které byly přílohou pojistné smlouvy. Žalovaná však nehradila pojistné řádně a včas, na což byla upozorněna dopisem ze dne [datum], který převzala dne [datum]. Jelikož žalovaná svůj dluh na pojistném neuhradila, pojistná smlouva zanikla dne [datum], což bylo žalované sděleno dopisem ze dne [datum]. Současně byla vyzvána k uhrazení dluhu. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 450 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala storno poplatek ve výši 500 Kč a poplatek ve výši 300 Kč. Naposledy byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která byla odeslána dne [datum]. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Dle § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle ust. § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle ust. § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle ust. § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2807 o. z. je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. 7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi žalovanou a žalobkyní byla platně uzavřena pojistná smlouva, a žalobkyni tak podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. vzniklo právo na zaplacení pojistného za dobu trvání pojištění do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik právního vztahu z pojistné smlouvy i jeho obsah, včetně povinnosti žalované platit sjednané pojistné, bylo břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně prokázání případného dřívějšího zániku pojistného vztahu a úhrady pojistného na žalované, která však v tomto směru nic neprokázala ani netvrdila. Žalobkyně rovněž tvrdila a prokázala vznik nároku na zaplacení poplatku ve výši 300 Kč, který soud nepovažoval za nepřiměřený. S ohledem na prodlení žalované s úhradou pojistného přiznal soud žalobkyni též právo na úrok z prodlení z dlužného pojistného 1 450 Kč a poplatku ve výši 300 Kč dle § 1970 o. z. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 8. Jelikož bylo provedenými důkazy v řízení prokázáno, že výše dlužného pojistného odpovídá částce 1 450 Kč a nikoli částce 1 950 Kč, jak tvrdila žalobkyně v žalobě, ve zbylém soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K uvedenému soud dodává, že rozdíl mezi žalovanou částkou a v řízení prokázaným dlužným pojistným odpovídá storno poplatku ve výši 500 Kč. Žalobkyně však tento poplatek neučinila předmětem řízení, když naopak v žalobních tvrzeních jasně uvedla, že žalovaná částka je tvořena dlužným pojistným ve výši 1 950 Kč a poplatkem ve výši 300 Kč. Zamítnut tak byl i úrok z prodlení požadovaný z částky 500 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.6.2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků a žalobkyni, která byla ve věci úspěšnější, přiznal právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 834 Kč. Soud vycházel z celkových nákladů řízení žalobkyně ve výši 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrována jako plátce daně. Jelikož úspěch žalobkyně činil 78 % a její neúspěch, který odpovídá úspěchu žalované, 22 %, má žalobkyně při odečtení neúspěchu od úspěchu nárok na náhradu 56 % svých výše uvedených celkových nákladů. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).