9 C 39/2021-78 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] uzavřel smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Žalovaný byl dle Všeobecných obchodních podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy o účtu, povinen platit právní předchůdkyni žalobkyně ceny za služby a produkty v souladu s platným sazebníkem. Žalovanému na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek a tak mu vznikla povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Ode dne vzniku nepovoleného debetního zůstatku až do jeho vyrovnání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně hradit z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení. Protože nepovolený debetní zůstatek nebyl přes upomínky včas vyrovnán, právní předchůdkyně žalobkyně, v souladu se smluvními podmínkami, převedla pohledávku dne [datum] na speciální účet, tj. evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku [částka] a úrok z prodlení částku [částka] O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn téhož dne a současně vyzván k úhradě svého dluhu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla celá pohledávka za žalovaným postoupena s účinností ke dni [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaný svůj dluh ani přes opakované výzvy neuhradil. Žalovaná částka se tak skládá z částky [anonymizována dvě slova], [částka] představující dlužnou jistinu (nepovolený debetní zůstatek na účtu) a příslušenství, tj. úrok z prodlení ve výši [částka] kapitalizovaného ke dni postoupení pohledávky a úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 3. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Brusel I bis platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty (čl. 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka Nařízení Brusel I bis). V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný byl v České republice naposledy přihlášen k dlouhodobém pobytu do [datum] na adrese [adresa žalovaného]. Předmětné plnění ze smlouvy bylo sjednáno na adrese [adresa žalovaného], přičemž tuto uvedl žalovaný jako svoji kontaktní adresu. Za této situace je tak třeba pro určení mezinárodní příslušnosti aplikovat shora citovaný čl. 7 Nařízení Brusel I bis. Pravomoc i příslušnost zdejšího soudu je tak dána, kdy určujícím je právě místo plnění závazku. 5. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil a soudu se nepodařilo doručit na žádnou ze zjištěných adres. Z důvodu neznámého pobytu tak by žalovanému usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j [číslo jednací] ustanoven ve smyslu § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] uzavřel rámcovou smlouvu o finančních službách, jejíž součástí byla smlouva o účtu [číslo] na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit a vést sporožirový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl na základě shora uvedené smlouvy povinen platit právní předchůdkyně žalobkyně ceny za služby, které mu byly poskytované dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně a podle všeobecných obchodních podmínek, jež jsou součástí smlouvy o účtu /viz rámcová smlouva o finančních službách na č. l. 23 spisu, příloha k rámcové smlouvě o finančních službách na č. l. 26 spisu, výpis poplatků za rok 2019 na č. l. 27-28 spisu a všeobecné obchodní podmínky v interní databázi CEPR/. Na předmětném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši [částka], který byl žalovaný povinen uhradit. Tato částka byla dále úročena zákonným úrokem z prodlení. Nepovolený debetní zůstatek však žalovaný ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil, a proto byl nepovolený debetní zůstatek dne [datum] převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a současně vyzván k úhradě svého dluhu dopisem z téhož dne /viz výpis z účtu na č. l. 29 spisu, oznámení právní předchůdkyně žalobkyně a výzva k úhradě dluhu na č. l. 30-31 spisu/. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn /viz smlouva o postoupení pohledávky včetně příloh na č. l. 16-22 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 32 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /předžalobní výzva na č. l. 24-25 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Dle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 9. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o účtu [číslo], na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen platit právní předchůdkyni žalobkyně ceny za služby a produkty v souladu s platným sazebníkem. V důsledku nesplnění této povinnosti vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek ve výši [částka], k jehož úhradě byl žalovaný povinen. Žalovaný však přes opakované výzvy svůj dluh neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve