10 C 223/2022-40 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 12 999,74 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 22,70 % ročně a pojistným v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 967,75 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 20 000, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku 12 999,74 Kč tvoří dlužná jistina, příslušenství se skládá z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 596,82 Kč, kapitalizováno ke dni [datum], a následně z běžícího zákonného úroku z prodlení (od [datum] do zaplacení) a z běžícího smluvního úroku od [datum] do zaplacení ve výši 22,7 % ročně. 2. Žalobkyně následným podáním ze dne [datum] specifikovala, že nadále požaduje smluvní úrok ve výši 22,70 % ročně z částky 12 999,74 Kč od [datum] do [datum], a ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Soud uvedený návrh (posouzený dle jeho obsahu) posoudil jednak jako částečné zpětvzetí žaloby a zároveň za návrh na změnu žaloby – rozšíření o předchozí období úroku. 3. Částečným zpětvzetím vzala žalobkyně žalobu v rozsahu zaplacení úroku ve výši 14,45 % ročně z částky 12 999,74 Kč od [datum] do zaplacení zpět (neboť uvedla, že úrok požaduje ve výši 22,7 % ročně pouze za období do [datum], tedy do 90. dne prodlení). Soud proto řízení v úroku ve výši 14,45 % (rozdíl mezi 22,70 % a 8,25 %) za období od [datum] do zaplacení postupem dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), zastavil. 4. Zároveň žalobkyně rozšířila žalobu o smluvní úrok za období od [datum] do [datum]. Soud proto podání v této části posoudil jako návrh na změnu – rozšíření žaloby, který podle ust. § 95 odst. 1 o. s. ř. připouští. 5. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 8. Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 22,70 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 967,75 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění smrti, invalidity III. stupně, popř. průkazu ZTP/P a hospitalizace v důsledku úrazu, přičemž pojistné bylo sjednáno ve fixní částce 88 Kč /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 20 000 Kč, se splácením splátek se však dostávala do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 10. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Dle ust. § 122 odst. 1 ZoSÚ, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 13. Dle odst. 4 (ve znění účinném od 24. 4. 2020) u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 14. Dle přechodných ustanovení ZoSÚ (ve znění účinném od 24. 4. 2020), zavedených novelou - zákonem č. 186/2020 Sb., v čl. II, odst. 1 platí, že dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona /novely ke dni [datum], použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. 16. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru včetně pojištění, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalované jako úvěrované úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem a pojistným vrátit v 30 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 20 000 Kč, nehradila však příslušné splátky řádně a včas, neboť se dostala se splácením jednotlivých splátek do prodlení. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku 12 999,74 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny včetně sjednaného úroku. 17. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 769,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 999,74 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 760 Kč ve výši 1 209,60 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.