10 C 314/2023-50 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 37 728,50 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně jako podnikatelka poskytuje zákazníkům možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne [datum] smlouvu ke službě Twisto účet, na základě níž činil limit odložených plateb žalovaného (úvěrový limit) až 15 000 Kč. Dále byl žalovaný prostřednictvím služby„ Twisto Karta“ oprávněn platit za zboží kupní cenu prostřednictvím Twisto účtu až do výše zůstatku na Twisto účtu. Dále žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o splátkovém limitu, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž sjednaný limit určuje maximální částku, kterou lze rozložit do jednotlivých splátek na dobu od 3 do 12 měsíců. Totožnost žalovaného byla ověřena z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný se poskytnutou částku zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroků (poplatků blíže specifikovaných v žalobě). Žalovanému tak byly poskytnuty bezúčelové spotřebitelské úvěry ve formě odložených plateb. Žalovaný využil v období od [datum] do [datum] služeb v celkové výši 14 884,60 Kč, přičemž částku 11 703,60 Kč čerpal prostřednictvím karty, částku ve výši 889 Kč prostřednictvím Twisto účtu a částku 2 292 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze 2 509,77 Kč. Žalovanou částku 19 970,93 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 14 884,60 Kč a poplatky ve výši 5 086,33 Kč, příslušenství se skládá z úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní ve dnech [datum] a [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvy o úvěru, včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 15 000 Kč, resp. 3 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem (poplatky) dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z předložené kopie občanského průkazu /viz obě smlouvy o úvěru včetně příloh na č. l. 10-13, [číslo], všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, scan občanského průkazu žalovaného na č. l. 19-20 Žalovaný úvěr čerpal ve výši 14 884,60 Kč, se splácením splátek se však dostával do prodlení /viz vyúčtování za měsíce listopad 2021 až červen 2022 na č. l. 21-28 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 29 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila pouze formulář – výpis z databáze žalobkyně, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje uvedené od žalovaného. Dle údajů uvedených v tomto formuláři byl žalovaný zaměstnaný s příjmem 25 000 Kč, výdaji ve výši 12 000 Kč, rodinný stav„ singl“ a„ bezdětný“ s tím, že žalovaný uvedl další splátky ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, registru [příjmení], přičemž s ohledem na použitou metodu tzv. scoringu (statistického odhadu) stanovila očekávaný rizikový profil /viz vyjádření žalobkyně ohledně úvěruschopnosti, výpis z databáze žalobkyně/. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením každé ze smluv splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála. 15. Soud konstatuje, že žalobkyně nikterak nezkoumala nejen příjmy, ale ani výdaje žalovaného, a to ani ty podstatné, spokojila se toliko s uvedením nijak neověřovaných částek ze strany žalovaného. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z hlediska příjmových ani výdajových poměrů žalovaného neměla žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ust. § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít, když žalobkyně ověřovala toliko existenci dluhů žalovaného ve výše uvedených registrech. Žalobkyně se při zjišťování informací spokojila pouze s tvrzeními žalovaného o nikterak nedoložených měsíčních příjmech a výdajích. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána. 16. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, m