12 C 12/2023-84 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 20 004,11 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] účastníci uzavřeli dodatek [číslo] k rámcové smlouvě - smlouvu o poskytnutí kontokorentu, jimž žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Poskytnutí kontokorentu k běžnému účtu bylo žalovanému schváleno a bylo mu umožněno jeho čerpání. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně požaduje na jistině 19 979,11 Kč a na měsíčním poplatku za neomezené zasílání informačních SMS částku ve výši 25 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok a úrok z prodlení částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, musel se soud zabývat otázkou své mezinárodní příslušnosti. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Dle článku 4 odstavce 1 nařízení Brusel I bis může být žalována osoba, která má bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost u soudů tohoto členského státu. V dané věci má žalovaná bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Dle článku 4 odstavce 1 nařízení tedy může být žalována o zaplacení dluhu u soudu České republiky. V dané věci je navíc s ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy dána též výlučná mezinárodní příslušnost soudu státu dle bydliště žalované (tedy soudu České republiky) dle článku 18 odst. 1 nařízení Brusel I bis. V dané věci je tedy Okresní soud v Mělníku mezinárodně příslušný k projednání věci, neboť žalovaný má v ČR adresu pobytu: [adresa žalovaného] /viz sdělení žalovaného na č. l. 81spisu/, tj. na adrese v obvodu Okresního soudu v Mělníku. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní rámcovou smlouvu [číslo] byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně/, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal hradit sjednané služby dle ceníku žalobkyně, mimo jiné poplatek za neomezené zasílání informačních SMS o pohybech na účtu ve výši 25 Kč měsíčně. Dne [datum], poté co žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, účastníci uzavřeli dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému k běžnému účtu úvěr s možností čerpání, tzv. kontokorent, až do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši 18,90 % ročně vrátit. RPSN bylo sjednáno ve výši 20,64 % ročně /viz rámcová smlouva na č. l. 28-29 spisu, dodatek [číslo] na č. l. 13-14 spisu, ceník na č. l. 11-12 spisu, podmínky pro používání kontokorentu na č. l. 16-19, [číslo] spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 20-21 spisu, obchodní podmínky dostupné v systému [příjmení], posouzení úvěruschopnosti – doplnění žaloby na č. l. 37 spisu, aplikační data na č. l. 6-8 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 9 spisu/. Žalovaný kontokorent čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostal do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným. Žalobkyně naposledny vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz přehled čerpání a splácení kontokorentu na č. l. 26-27 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 30-33 spisu, předžalobní výzva na č. l. 34 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 8. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 9. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 10. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 o. z. a žalovanému byl zřízen běžný účet. Dodatkem ke smlouvě sjednali účastníci dle § 2665 o. z. a v souladu s § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru úvěr s možností přečerpání prostředků, tedy kontokorent do výše 20 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Z důvodu porušení podmínek kontokorentu ze strany žalovaného byl kontokorent ke dni [datum] zesplatněn. K uvedenému datu evidovala žalobkyně pohledávku sestávající se z jistiny úvěru v částce 19 979,11 Kč a úroků z úvěru kapitalizovaných částkou 952,44 Kč za období od [datum] do [datum] Vedle uvedeného je opodstatněn i požadavek žalobkyně na poplatek za neomezené zasílání informačních SMS ve výši 25 Kč a na sjednaný úrok z jistiny úvěru dále běžící, a to ve výši 18,90 % ročně z částky 19 979,11 Kč od [datum] do [datum] a dále ve výši dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, dostal se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně, tak jak žalobkyně požadovala. Na základě výše uvedených závěrů rozhodl soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení jak uvedeno pod bodem I. výrokové části tohoto rozsudku. 16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s