12 C 239/2023-28 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 642 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím webové stránky [webová adresa], po ověření totožnosti žalované a posouzení úvěruschopnosti žalované, dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 7 200 Kč, a žalovaná se zavázala zápůjčku splatit s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 872 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná zápůjčku obdržela, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalovanou částku 11 642 Kč tvoří dlužná jistina a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 072 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 7 200 Kč za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 570 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 2 500 Kč (5× 500 Kč). V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny v běžící výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení. 2. Ve věci byl soudem dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který žalovaná napadla včas podaným odporem. K věci samé podaným odporem a podáním ze dne [datum] žalovaná uvedla, že uplatněný nárok žalobkyně uznává jen z části. Uvedla, že jí byla poskytnuta půjčka ve výši 7 200 Kč, kdy požadované náklady řízení ve výši 2 500 Kč jsou dle jejího názoru vysoké. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den [datum]. Žalované bylo dne [datum] procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání. Žalovaná se k jednání bez řádné omluvy nedostavila, žalobkyně se z jednání soudu omluvila, proto soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) s žalobkyní po posouzení její úvěruschopnosti dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 7 200 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku splatit s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 872 Kč nejpozději do [datum] RPSN činila 2 969 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 500 Kč za každou jednotlivou upomínku /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 9-10 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 14-17 spisu/. Žalovaná zápůjčku obdržela převodem na její účet č. [bankovní účet] dne [datum] /viz výpisy z účtu na č. l. 6 spisu/. Žalobkyně opakovaně žalovanou vyzývala k úhradě zápůjčky, naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní upomínku na č. l. 8 spisu, podací lístek na č. l. 7 spisu, upomínky na č. l. 11-13 spisu/. Žalovaná uplatněný nárok, kromě nároku na zaplacení částky 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, uznala. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce (jež je současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž poskytla žalobkyně žalované jistinu ve výši 7 200 Kč, kterou měla žalovaná spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky (v podstatě kapitalizovaným úrokem) vrátit nejpozději do [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni částku 11 642 Kč odpovídající výši nesplacené jistiny 7 200 Kč a poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1 872 Kč. Soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v kapitalizované výši 2 570 Kč, neboť smluvní pokuta pro případ prodlení žalované byla sjednána smlouvou o zápůjčce, přičemž uplatněné nároky včetně příslušenství jsou v souladu s limity uvedenými v ZoSÚ. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k vrácení zápůjčky uplynula dnem [datum]. Od následujícího dne, tedy od [datum], je žalovaná v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky (výrok I. tohoto rozsudku). 11. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. Žalobkyní uplatněný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 2 500 Kč (5 × 500 Kč) soud posoudil s ohledem na její paušální výši toliko jako smluvní pokutu, neboť žalobkyně netvrdila (a nedokládala) konkrétní výši nákladů jí vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele, přičemž jednou z definic smluvní pokuty je právě paušalizovaná náhrada škody. Dané vyúčtované smluvní pokuty jsou však vyúčtovány vedle již uplatněné běžící smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, žalobkyně však žádné další smluvní pokuty účtovat nemůže (za situace, kdy nedochází k prodlení toliko jednotlivých splátek) s ohledem na znění ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku). 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 142a a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky 11 642 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a úrokem z prodlení (soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyni byla v konečném rozhodnutí přisouzena částka 11 642 Kč s úrokem z prodlení, nárok na zaplacení částky 2 500 Kč byl zamítnut. Při odečtení neúspěchu (17,7%) od úspěchu (82,3%), má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64,6 %. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 631,15 Kč, přičemž tato částka představuje 64,6 % z jejich celkové výše 2 252 Kč, kdy tato výše sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhláš