12 C 241/2023-32 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve které se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 20 743,71 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tento požadavek odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 19 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se současně smlouvou zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný celkem načerpal částku ve výši 31 903 Kč a na poskytnutý úvěr celkem uhradil částku ve výši 16 925,17 Kč, přičemž tato částka byla částečně započítána na jistinu, úrok a poplatky dle splátkového kalendáře. Neboť žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný byl k uhrazení dluhu naposledy vyzván předžalobní výzvou. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 18 987,71 Kč, poplatků za vedení účtů ve výši 156 Kč (39 Kč x 4 měsíce), nákladů na vymáhání pohledávek ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje úrok z úvěru a úrok z prodlení částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uzavřela dne [datum] s žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 19 000 Kč, jež žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. RPSN byla sjednána ve výši 38,26 %. Žalovaný se dále zavázal platit žalobkyni poplatky ve výši stanovené v sazebníku žalobkyně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dále jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky. Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí 100 Kč za měsíc vymáhání, s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů /viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta na č. l. 7 spisu, posouzení úvěruschopnosti na č. l. 8-9 spisu, úvěrová smlouva na č. l. 14-15 /. Žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky, žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, když řádně a včas nehradil měsíční splátky. Žalobkyně proto využila svého práva a dluh žalovaného zesplatnila, a to dopisem ze dne [datum] /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 16-17 spisu, výzva ke splacení celého úvěru na č. l. 19 spisu, podací arch na č. l. 18 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 10 spisu, podací arch na č. l. 12 spisu/. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky, a to ve formě měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dále jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky. Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí 100 Kč za měsíc vymáhání, s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů a měsíční poplatek za vedení účtu. V důsledku prodlení žalovaného s hrazením splátek využila žalobkyně svého práva a dluh žalovaného zesplatnila. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 a násl. o. z. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky až do výše 19 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky a sjednanými poplatky. Neboť žalovaný přestal řádně a včas platit měsíční splátky, žalobkyně dluh žalovaného zesplatnila. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou jistinu ve výši 18 987,71 Kč Smluvní strany si dále sjednaly měsíční poplatek za vedení účtu a za půjčení peněžních prostředků si sjednaly úroky, soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni také poplatek za vedení účtu v celkové výši 156 Kč a úroky, a to z části v běžící a z části v kapitalizované výši. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením dluhu si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu a náhradu nákladů za upomínání. Soud proto uložil žalovanému také povinnost zaplatit žalobkyni také smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč a náklady za upomínání ve výši 600 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 282 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 830 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 743,71 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. 14. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.